V Račím údolí najdete nejen krásnou přírodu, ale i půvabnou secesní Tančírnu plnou kulturních akcí
Přezdívá se jí Perla Rychlebských hor. Řeč je o secesní Tančírně, která stojí v malebné lesní krajině přírodní rezervace Račí údolí. Kdysi bývala centrem společenského života: výletní restaurací, místem pro tanec a zábavu, sloužila i jako dětský tábor. V 90. letech minulého století začala chátrat. O její záchranu místní usilovali několik let. Podařila se až novému majiteli, obci Bernartice.
Secesní Tančírnu nechal postavit vratislavský biskup kardinál Georg Kopp v letech 1906 až 1907 na místě zbourané parní pily. V regionu na česko-polské hranici patřila k vyhlášeným výletním místům nejen pro obyvatele nedalekého Javorníku, ale i širokého okolí. Dolní část Račího údolí tehdy vůbec žila velmi bohatým společenským životem. V provozu bylo pět výčepních či restauračních zařízení a nechyběl ani penzion.
Objevte s námi místa, která stojí za to navštívit a soutěžte o atraktivní ceny. V Cestě okolo Česka můžete soutěžit hned dvakrát!
V Tančírně se před válkou pořádaly vyhlášené sobotní zábavy. Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. Restaurace fungovala ještě po roce 1945. Stavba byla ve vlastnictví katolické církve do roku 1954, poté se stala majetkem státu. V následujících desetiletích měla několik vlastníků: Československé státní lesy, Jednotné zemědělské družstvo a nakonec České dráhy.
V 90. letech začala dřevěná stavba chátrat, dokonce hrozilo její zřícení. Tehdy se začaly objevovat první snahy o její záchranu. O odkoupení a přestěhování Tančírny uvažovala Ostrava, později Loučná nad Desnou. Z obou záměrů nakonec sešlo. Osobnosti a hnutí v regionu začali organizovat benefiční akce a koncerty s cílem získat peníze na rekonstrukci.
Roku 2007 objekt koupila obec Bernartice. Získat dotaci na obnovu Tančírny se ale podařilo až o sedm let později. V roce 2014 začaly stavební práce a v dalším roce se secesní budova opět dočkala své původního podoby.
Dnes Tančírna patří, stejně jako kdysi, k centrům společenského života. V Tančírně se znovu koncertuje, pořádají výstavy, přednášky, taneční večery nebo literární čtení. V roce 2019 byla stavba ve švýcarském stylu zařazena na seznam nemovitých kulturních památek. V provozu bývá celoročně. Přesný přehled o otevírací době i pořádaných akcích najdete na webových stránkách Tančírny.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.