V noci na sobotu zhasne v Brně kvůli experimentu přes 40 tisíc lamp veřejného osvětlení

V noci z pátku na sobotu někdy zhruba po půlnoci zhasnou lampy veškerého veřejného osvětlení v Brně, které provozují Technické sítě Brno. Těch je přes 43 tisíc.

„Myšlenka je, že se vypne veřejné osvětlení na 3-4 hodiny. Využijeme lockdown – nemusíme se bát, že bude příliš mnoho lidí venku a ohrozilo by to bezpečnost obyvatel,“ říká předseda představenstva městské firmy Michal Marciniszyn z Pirátské strany.

Noční analýza

V terénu budou efekt pomocí jasových analyzátorů zkoumat výzkumníci z Vysokého učení technického, ale i astronomové z hvězdárny. Nad městem pak bude v noci létat letadlo a fotit potemnělé ulice. Ze snímků by pak mělo být patrné, kde světelný smog vytváří samo město svým veřejným osvětlením, a kde to jsou naopak domácnosti, kanceláře či reklamy, nebo třeba obchodní domy a jejich parkoviště. Na základě získaných dat pak může vedení města řešit, jakou formou a kde má smysl tento světelný smog regulovat.

Světla mění intenzitu i barvu záření

Druhý zmíněný pokus, tentokrát se speciálními lampami, se odehraje později. Jde o takzvaná biodynamická světla. Zvláštní lampy, které mění intenzitu i barvu záření s ohledem na denní dobu. Potlačují například takzvanou modrou složku světla, která může ovlivňovat negativně život živočichů a hmyzu, růst rostlin, ale i spánek lidí. Čtyři tato svítidla fungují v parku na Kraví hoře poblíž brněnské hvězdárny. A zatím bez závady.

„Lidé, kteří chodí z večera, kdy světla svítí bíle, tak jsou spokojení. V noci, kdy světla postupně zoranžoví, tak lidé nezakopnou a přitom to neruší okolní přírodu. Takže my jsme s experimentem spokojení,“ dodává ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Tato světla budou v dalším pokusu nainstalovaná zřejmě v některém z brněnských vnitrobloků. A Technické sítě Brno budou zjišťovat, jak na tuto technologii lidé reagují a kdy jim víc vyhovuje bílé nebo oranžové světlo.

Technické sítě Brno domlouvají spolupráci s Mendelovou univerzitou a Vysokým učením technickým, aby se dalo odborně posoudit, jaký mají tato světla vliv. Na VUT se výzkumu světla věnuje Petr Baxant. A ten zdůrazňuje, že po zhruba 140 letech od vynálezu žárovky se věda začíná víc zabývat tím, jak světlo pomáhá, ale i jak organismům škodí. Baxant se bude podílet na obou experimentech a chce podobná měření uskutečnit na více místech v Česku.