V 19. století zdobily empírový portál v brněnských Obřanech, dnes leží chráněné kamenné kvádry ladem u kolejí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Část památkově chráněných kvádrů je umístěna v Maloměřicích u cyklostezky podél řeky Svitavy

U nádraží v Brně-Maloměřicích leží zakrytá hromada kamenů. Jde o rozebraný empírový portál z železničního tunelu v Obřanech. Památkově chráněnou stavbu dělníci sundali v roce 1995 kvůli elektrizaci trati. Obří skládačka patří Správě železnic. Ta v minulosti slíbila, že ji znovu složí. Teď si ji ale jako horký brambor přehazuje s památkáři.

Na hromadu kvádrů z rozebraného portálu se můžou v Brně dívat jen železničáři. Ti ji jednou za čas pravidelně kontrolují, jinak ale kameny stále leží na seřaďovacím nádraží v Maloměřicích. V dohledné době se to zřejmě nezmění.

„V původní dokumentaci rekonstrukce tunelu se uvádělo, že očíslované části rozebraného portálu si převezme památkový ústav, dosud ale k předání nedošlo,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic Kateřina Šubová.

Podoba empírového portálu, celkový pohled z roku 1988

Památkáři tuto výzvu podle svých slov slyší poprvé a říkají, že neví, co by s několikatunovými kvádry dělali. „Ústav není muzejní instituce, nejsme na to vybavení,“ namítá Karel Sklenář z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. „A navíc nevlastníme žádný tunel,“ dodává jeho kolega Aleš Homola.

Obnova je možná

Podle Sklenáře by nebylo náročné portál z 19. století znovu postavit třeba u lomu v Maloměřicích u cyklostezky podél řeky Svitavy, blízko trati. Tam už jsou ostatně rozmístěné části rozebraného mostu, který k portálu vedl. Kameny jsou uspořádané do tří půlkruhů, které připomínají ohniště na opékání špekáčků.

Dnes již rozebraný empírový portál z železničního tunelu v Obřanech

„Kameny jsou očíslované, takže obnova by byla možná, ale už je to nějaký ten rok a kámen degraduje, takže by se s tím mělo začít něco dělat,“ upozorňuje Sklenář.

O rozebraný portál kdysi projevila zájem radnice městské části Maloměřice a Obřany. Teď to ale není na stole. „Městská část má tak akorát dost peněz na vlastní provoz, o něco takového se musí postarat magistrát,“ říká starosta čtvrti Klára Liptáková z KDU-ČSL.

Hromada kamení z vlakového portálu leží na nádraží v Brně-Maloměřicích

Ani magistrát ale o portál nejeví zájem. „Rozebraný portál magistrát nevlastní a tudíž ho ani neplánuje převzít,“ tlumočí mluvčí Brna Filip Poňuchálek. Pro portál se zřejmě nenajde místo ani v novém lapidáriu na Špilberku, které má letos otevřít Muzeum města Brna.

Dekorativní památka z dob císaře Ferdinanda Dobrotivého vznikla v letech 1843 až 1849, autorství se připisuje italské firmě Talachini. Památkový katalog, který spravuje NPÚ, označuje hromadu očíslovaného kamení stupněm 5, tedy zanikající. 

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související