V 19. století zdobily empírový portál v brněnských Obřanech, dnes leží chráněné kamenné kvádry ladem u kolejí
U nádraží v Brně-Maloměřicích leží zakrytá hromada kamenů. Jde o rozebraný empírový portál z železničního tunelu v Obřanech. Památkově chráněnou stavbu dělníci sundali v roce 1995 kvůli elektrizaci trati. Obří skládačka patří Správě železnic. Ta v minulosti slíbila, že ji znovu složí. Teď si ji ale jako horký brambor přehazuje s památkáři.
Na hromadu kvádrů z rozebraného portálu se můžou v Brně dívat jen železničáři. Ti ji jednou za čas pravidelně kontrolují, jinak ale kameny stále leží na seřaďovacím nádraží v Maloměřicích. V dohledné době se to zřejmě nezmění.
„V původní dokumentaci rekonstrukce tunelu se uvádělo, že očíslované části rozebraného portálu si převezme památkový ústav, dosud ale k předání nedošlo,“ vysvětluje mluvčí Správy železnic Kateřina Šubová.
Památkáři tuto výzvu podle svých slov slyší poprvé a říkají, že neví, co by s několikatunovými kvádry dělali. „Ústav není muzejní instituce, nejsme na to vybavení,“ namítá Karel Sklenář z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. „A navíc nevlastníme žádný tunel,“ dodává jeho kolega Aleš Homola.
Obnova je možná
Podle Sklenáře by nebylo náročné portál z 19. století znovu postavit třeba u lomu v Maloměřicích u cyklostezky podél řeky Svitavy, blízko trati. Tam už jsou ostatně rozmístěné části rozebraného mostu, který k portálu vedl. Kameny jsou uspořádané do tří půlkruhů, které připomínají ohniště na opékání špekáčků.
„Kameny jsou očíslované, takže obnova by byla možná, ale už je to nějaký ten rok a kámen degraduje, takže by se s tím mělo začít něco dělat,“ upozorňuje Sklenář.
O rozebraný portál kdysi projevila zájem radnice městské části Maloměřice a Obřany. Teď to ale není na stole. „Městská část má tak akorát dost peněz na vlastní provoz, o něco takového se musí postarat magistrát,“ říká starosta čtvrti Klára Liptáková z KDU-ČSL.
Ani magistrát ale o portál nejeví zájem. „Rozebraný portál magistrát nevlastní a tudíž ho ani neplánuje převzít,“ tlumočí mluvčí Brna Filip Poňuchálek. Pro portál se zřejmě nenajde místo ani v novém lapidáriu na Špilberku, které má letos otevřít Muzeum města Brna.
Dekorativní památka z dob císaře Ferdinanda Dobrotivého vznikla v letech 1843 až 1849, autorství se připisuje italské firmě Talachini. Památkový katalog, který spravuje NPÚ, označuje hromadu očíslovaného kamení stupněm 5, tedy zanikající.
Související
-
Brno na ministerstvu neuspělo. Fuchsově dvojvile hrozí poškození, bojí se památkáři
Rodinný dům významného architekta Bohuslava Fuchse může nenávratně přijít o svůj vzhled, který si fotí turisté z celého světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
