Brno na ministerstvu neuspělo. Fuchsově dvojvile hrozí poškození, bojí se památkáři
Rodinný dům významného architekta Bohuslava Fuchse může nenávratně přijít o svůj vzhled, který si fotí turisté z celého světa. Meziválečná vila v brněnských Žabovřeskách je památkově chráněná jen ze dvou třetin.
Menší část domu patří dvojici vlastníků, kteří ji chtějí přestavět. Proti tomuto záměru vystoupili sousedé, památkáři i architekti. Nepodařilo se jim ale přesvědčit ministerstvo kultury, aby zbytek domu zpamátnilo.
Na nároží Hvězdárenské a Tůmovy ulice stojí v kopci dvoupatrový dům. Dvojvila se zahradou má dva oddělené vstupy, dva majitele, ale tvoří jeden blok s jednou společnou stěnou. Opravená levá část má bílou fasádu. Druhá menší část má tmavší kamenitou zeď, omítka v některých místech opadává.
„Ta menší část na rozdíl od té větší části se nestala v 60. letech kulturní památkou. Netušíme proč,“ krčí rameny Aleš Homola z brněnské pobočky Národního památkového ústavu. Bohuslav Fuchs, který výrazně proměnil architektonickou tvář Brna v meziválečné období, žil původně ve větší části vily. Tu pak prodal svému příteli, sochaři Markovi, a nastěhoval se vedle.
„Krátce po postavení domu ho doplnil menší částí, která s ním ale tvoří jeden blok. Tu menší část původně zamýšlel prodat paní Emílii Wallischové, pak tam bydleli rodiče Fuchsovy manželky a poté si tam Fuchs, když se osamostatnil jako architekt, zřídil své studio, či kancelář. Za komunismu pak hrozilo, že jeho dům bude zestátněn, nebo že hrozí, že se z něj stane školka, tak se Fuchs přestěhoval do menší části a tu velkou část prodal svému známému,“ shrnuje stručný osud domu postaveného v letech 1927-1928 Aleš Homola.
Ve vile dál žije rodina Markových. Bohuslav Fuchs v přístavku dožil, zemřel v roce 1972. Národní památkový ústav v Brně podal loni žádost o zpamátnění i menšího domu. Ministerstvo kultury ale řízení o doprohlášení stávající kulturní památky ani nezahájilo. „Nezahájení správního řízení o prohlášení předmětné nemovitosti za kulturní památku ale neznamená, že by již dotčený objekt, navržený významným funkcionalistickým architektem Bohuslavem Fuchsem, v současnosti nedisponoval žádnou hodnotou architektonickou, urbanistickou, ani historickou,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Hrušová.
Úpravy s respektem
Ministerstvo zároveň vlastníkům doporučilo, aby stavební úpravy probíhaly „s respektem k původní hmotě objektu, jeho historickým konstrukcím a některým zbývajícím detailům.“
Aleš Homola doplňuje, že proti zpamátnění se vyslovili úředníci a památkáři z brněnského magistrátu i jihomoravského krajského úřadu. „Oni akcentovali to, že v té menší části už proběhly výrazné stavební úpravy a ten dům už není autenticky zachovaný,“ tlumočí jejich stanoviska Homola.
Zpamátnění mělo zabránit stavebním úpravám zejména zvenčí. Sousedé Markovi mají obavu z toho, že by menší část vily narostla o jedno patro, nebo že na ní mají přibýt balkóny bytového domu. Obrátili se proto na právníky. Mají totiž strach, že by stavební práce mohly poškodit i jejich vilu. S tím souhlasí i NPÚ.
Menší část domu podle katastru nemovitostí patří dvojici majitelů, Františku Douškovi a architektce Soně Albrechtové. Ta se k záležitosti vůbec nechce vyjadřovat. „Na základě velmi špatných zkušeností s redaktory a novináři – se v žádném případě, a to až do získání pravomocného stavebního povolení, nebudeme nikomu a k ničemu vyjadřovat,“ odepsala Albrechtová na dotaz Českého rozhlasu.
S vlastníky se pokoušeli jednat i brněnští politici. Radní Filip Chvátal z KDU-ČSL společně s dalšími inicioval dopis ministerstvu kultury, ve kterém brněnská reprezentace žádá o přehodnocení názoru ve věci zpamátnění celé vily. Ani s touto žádostí neuspěli. „Dostali jsme předběžnou informaci, že zpamátnění není možné. A to z důvodu negativního stanoviska památkářů, a že už delší dobu bylo zmiňováno, že interiér a některé části domu nebyly zachovány, během 70. let tam došlo k nějakým rekonstrukcím,“ vysvětluje Chvátal.
Odkoupení se nekoná
Politici se taky s majiteli menší části vily pokusili dojednat její odkoupení, ale marně. „My jsme intenzivně komunikovali s majiteli. Po té komunikaci můžeme říct, že ta rekonstrukce nebude nějakým úplně zásadním zničením toho domu. Městu šlo ale spíš o to, že ten dům má význam historický, pan architekt Fuchs tam dožil, byl autorem toho domu a je to navíc v Masarykově čtvrti, do jehož okolí zapadá, a mohlo to být nějakým výchozím bodem pro nějaké prohlídky turistického informačního centra. Nedaleko je třeba kolonie Nový dům, nebo Jurkovičova vila,“ nastínil původní plány Chvátal.
Teď magistrát hledá pro Fuchsův památník jiná místa, podle Chvátala blíž centru města. „Určitě uvažujeme třeba i o Zábrdovických lázních, ty jsou neuvěřitelně zachovalé, ale je teď velkým problémem najít využití pro tuto budovu,“ dodal Chvátal.
Aleš Homola z Národního památkového ústavu dodává, že zachování dvojvily by mohlo pomoct prohlášení památkové zóny. Ta má zahrnout širší centrum Brna, a sahat dál za městskou památkovou rezervaci. Ministerstvo kultury i brněnský magistrát věří, že by památková zóna, která chrání hlavně fasády, nebo vnější části budov viditelné z ulice, mohla být vyhlášená ještě letos.
Související
-
Naděje pro „hrušovanskou Tugendhatku“. Zchátralý funkcionalistický klenot chce obec koupit a opravit
V malé obci u Brna stojí funkcionalistický klenot, který by v mnohém předčil i vilu Tugendhat. Dovnitř se ale lidé nedostanou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
