Úskalí fotovoltaiky? Skladování energie a návratnost investic, tvrdí Macenauer z EGÚ Brno
S vidinou ušetřit na energiích lidé investují nemalé částky do fotovoltaických panelů. Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno, a.s., ale upozorňuje, že pokud je fotovoltaika navržená špatně, nemusí se vždy vyplatit. Týká se to především domácností. Mnohé nabídky firem podle něj vycházejí při kalkulacích z cen elektřiny, které ovšem platily na vrcholu energetické krize. Se současným poklesem cen elektřiny se tedy prodlužuje i návratnost instalací.
Čtěte také
Hlavním problémem energie ze solárních panelů je to, že vyrábí energii kolísavě podle slunečního svitu. Zároveň také v době, kdy ji většina domácností nepotřebuje. Tedy přes den, kdy jsou lidé většinou mimo domov. Řešením, které se nabízí, je koupě baterií. A tady Macenauer upozorňuje na návratnost celé investice: „Baterie v domácích podmínkách jsou mimořádně nevhodná záležitost. Svojí amortizací totiž zdraží jednu kilowatthodinu o tři až šest korun.“
Baterie má omezenou životnost okolo 10 až 12 let. Řada dodavatelů zmiňuje zejména parametr dobíjecích cyklů, který se uvádí okolo 6 000. Reálně ale baterie v domácnostech za dobu své životnosti absolvuje přibližně polovinu nabíjecích cyklů. K její výměně tedy dojde nikoli kvůli opotřebování, ale kvůli jejímu stáří. Fotovoltaika se naopak dobře uplatní ve firmách a provozech, kde poptávka kopíruje křivku dodávek ze solárních panelů.
Čtěte také
Velká úložiště
Maximum energie ze slunce přichází především během léta, naopak během zimy, kdy je jí potřeba nejvíce, je přínos solárních panelů minimální. Energii je tedy potřeba nějak skladovat. Současná úložiště s sebou ale podle Michala Macenauera nesou mnohá úskalí. Například superkapacitory, ve kterých se ukládá přímo elektrický náboj a jejich účinnost by se v budoucnu mohla pohybovat kolem 90 %, jsou velmi drahé a navíc s sebou nesou určitá rizika možných havárií. Proto je zatím nelze využít masově.
Čtěte také
Další možností je ukládat elektrickou energii transformací do jiné podoby, například kinetické, a v době poptávky ji přetransformovat zpět na elektřinu. Jedná se o gravitační úložiště, jako jsou přečerpávací vodní elektrárny s účinností cca 80 %. Testují se také velmi těžká závaží v dolech, která se při přísunu energie vytahují vzhůru a při poptávce pak kinetická energie závaží roztáčí dynama pro výrobu elektřiny. U tohoto způsobu je ale problematická samotná konstrukce takového úložiště.
Posledním způsobem je pak ukládaní chemickou cestou, tedy všem dobře známé baterie s účinností 85 %. Zde zůstává hlavním problémem amortizace, tedy omezená životnost.
Související
-
Goryczková: Fotovoltaika na památkových stavbách? Výjimečně. Ochrana kulturního dědictví má přednost
Patří fotovoltaické panely i na památkově chráněné stavby? A pokud ano, za jakých podmínek? Nejsou památkáři ve svých požadavcích někdy neúnosně přísní?
-
Program Nová zelená úsporám Light pomůže nízkopříjmovým domácnostem snížit náklady na vytápění
Velká radioporadna: život k nezaplacení – o dotacích pro snížení energetické náročnosti domů. Hosté speciálu Českého rozhlasu radí, jak postupovat v konkrétních situacích.
-
Jak vzniká skutečně udržitelný dům? „Ani solární panel není samospásný,“ zdůrazňuje architekt
Hostem Budoucnosti R je tentokrát Karel Goláň z architektonického studia Crea-tura. Jak se můžou principy cirkulární ekonomiky promítnout do návrhů nových budov?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.