Takové zdražení zemědělci nepamatují. Pěstování rajčat se prodraží o miliony

Kvůli zdražování energií si v příštím roce připlatí také zemědělci. Jejich náklady se na některých farmách navýší o miliony korun. Jsou to především ty, které jsou náročné na vytápění. Příkladem je rajčatová farma na okraji Brna. 

„Bude tady zhruba nějakých 22 °C. Na zemi je potrubí, vypadá to jako kolejnice. Ony to ve skutečnosti jsou kolejnice, protože se po nich pohybují vozíky. Jednak sklízecí a jednak plošiny, ze kterých se ošetřují rajčata. A zároveň trubky slouží jako topení – tam obíhá teplá voda,“ popisuje majitel farmy Josef Sklenář.

Rajčatová farma na okraji Brna

Desítky kilometrů bílých trubek se jako nekonečný had táhnou po podlaze, mezi jednotlivými keři i po stěnách fóliovníku. Voda je v kotelně ohřívaná díky plynu. Letos za něj Josef Sklenář zaplatil necelé dva miliony korun. Příští rok počítá až se čtyřmi miliony. „Vytápění nám tvoří z celkových nákladů 15 až 20 %. Se zdražením zemního plynu teď dojde k tomu, že to nebude 15 až 20, ale 25 až 30. Zatím ten pohled není vůbec optimistický.“

Náklady v milionech korun stoupnou i majitelům brněnské aquaponie. Na farmě pěstují například saláty – zjednodušeně řečeno pouze ve vodě bez půdy. Kvůli tomu se mění nároky na energie oproti konvenčnímu pěstování. „Pokud se jedná o celoroční farmu rostlinnou, tak je to zimní dosvit – pěstební světla. Pokud se jedná o sezónní provoz, tak potom největší nároky na energii má koloběh vody. Tedy čerpadla, která pohánějí vodu,“ říká majitel farmy Michal Fojtík.

Zemědělci si ale za energie připlatí i nepřímo. Podle Josefa Sklenáře se totiž rapidně zvedají ceny za hnojiva. „Některá hnojiva jsou až třikrát dražší. A je to z toho důvodu, že se při jejich výrobě používá ve velké míře plyn. Jelikož plyn zdražil, tak hnojiva zdražují drastickým způsobem. A je tady velká obava, že v jarním období nebude hnojiv dostatek.“ Pěstitelé se proto výhledově chystají své produkty zdražovat.

autor: Petr Tichý
Spustit audio

Související