Švédská zeď v Krnově je pojmenovaná podle nepřátel, kteří za třicetileté války obléhali město
Kus staré kamenné hradby s cimbuřím je uprostřed severomoravského Krnova nepřehlédnutelným dokladem dávné historie města. Původní krnovské opevnění bylo budováno už ve 13. století. Bytelné kamenné hradby, široké dva a půl metru, tehdy obklopovaly a chránily území města a na několika málo místech jsou jejich pozůstatky patrné dodnes. Mimo jiné i v blízkosti minoritského kláštera a zámku.
Největší pozornosti se i po stovkách let těší takzvaná Švédská zeď, která stojí západně od farního kostela sv. Martina. Jde o krátký úsek někdejší hradby, na kterou zdejší majitelé zámku nechali v 16. století vybudovat renesanční nástavbu v podobě lunetového cimbuří. Literatura uvádí, že jde o pozůstatek knížecí chodby ze zámku do farního kostela, vybudované v letech 1523 až 1543.
„Byla to část hradeb, na kterou také vycházel kníže se svými hosty a kochal se pohledem na husté lesy kolem Krnova a na Jeseníky,“ doplňuje historik Městského muzea v Krnově Alexandr Michl-Bernard.
Švédská zeď byla pojmenována podle nepřátel, kteří za třicetileté války obléhali město. Odolala i velkému bourání městských hradeb v 19. století, kdy architekti naopak tuto část zachovali a okolí zušlechtili, říká historik: „Inspirovali se dobovou architekturou měst, kdy ta úprava kolem historického jádra měla navodit příjemnou atmosféru a vytvořit zónu odpočinku, kde se lidé za pěkného počasí procházeli a potkávali.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.