Studenti Mendelovy univerzity značili turistické trasy na Filipínách

10. srpen 2018

Oblast kolem filipínské sopky Mt. Kanlaon na ostrově Negros má nově zhruba 20 kilometrů turistických tras značených podle standardů Klubu českých turistů užívaných v České republice. Lidé se tak mohou vydat za místními vodopády a nádhernými výhledy do tropické krajiny podobně jako u nás po červené, modré, žluté nebo zelené značce.

Studenti Mendelovy univerzity v Brně se na Filipíny a do oblasti ostrova Negros dostali díky spolupráci s partnerskou University de La Salle v Bacolodu (hlavní město provincie Negros) a vstřícnosti bývalé velvyslankyně Filipín v České republice Carmelitě Rodriguez Salasové. K jejímu ubytovacímu pavilonu v obci Gintubdan vede právě jedna ze značených tras.

Nejdelší trasa má 12 kilometrů, ta nezaskočí ani středně zdatné turisty

Studenti Mendelovy univerzity na Filipínách neznačili jen trasy, ale museli cesty také zajistit. „Pohybujeme se ve velmi dynamické krajině tropů, takže bylo nutné na některých místech dělat schodky, zábradlí, cesty zpevňovat. Někde se dávala jistící lana, vyráběly se žebříky, montovaly se lavičky,“ uvedl proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Petr Kupec.

Některé z tras musely být jak vyznačeny, tak zajištěny

Cesty na ostrově mají různou obtížnost a vedou každá k nějakému významnému místu, jako jsou vyhlídky nebo vodopády. „Zároveň jsou ale vedené tak, aby nenarušily soukromí lidí, kteří zde žijí. Většinou jde o zahrady s kohouty chovanými na tradiční turnaje. Snažili jsme se také minimalizovat případné poškození přírody, protože celé území funguje jako přírodní park,“ uvedl Kupec. Základní značení tras proto není na stromech, ale na bambusových tyčích.

Místní připravují bambusové tyče pro značení

Studenti trasy dokončili koncem loňského roku, nyní je čeká první klasická turistická sezóna, kterou obvykle naruší monzun, který se v oblasti vyskytuje od konce června do září. V posledních letech ale nemá vlivem globálních klimatických změn už takovou sílu, takže neprší celý den a od rána do dvou hodin odpoledne bývá v oblasti stabilní pěkné počasí. „Ideální sezóna je ale na Filipínách naše zima. Je tam sucho, relativně chladněji. Z hlediska veder je nejhorší jaro,“ uvedl Kupec, podle kterého si studenti na Filipínách ověřili v praxi nejen, jak funguje ekosystém v tropech, ale také jak se v zemi pracuje s mačetou. Při chystání tras si museli vše zajistit od materiálu po jednání na úřadech. Některé dřevěné konstrukce se navíc dělaly na sousedním ostrově, takže to bylo logisticky náročné. Značení tras na Filipínách se podařilo realizovat v rámci České rozvojové spolupráce s ambasádou v Manile.

autor: Jarka Vykoupilová | zdroj: Petr Kupec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.