Standa |Dobrý večer nejsem žádný extra pamětník, ročník 86. Ale v Krkonoších pamatuji taky pěkné zimy. Do rána přes metr sněhu, zavřené silnice a nemělo se do školy. též pamatuju jednu zimní bouřku,dodnes mi celkem ta vzpomínka nahání strach, protože to bylo hodně zvláštní, když člověk znal bouřky jen v létě. Ale mělo to výhodu,nikdo nijak nenadával když to nešlo nikam se nejelo. Dnes je nějaká potřeba i v tom nejhorším počasí někam jet. Teploty pamatuji tak nejvíc k mínus 30°C ač to byly Krkonoše bylo to v údolí.. krásné vzpomínky.
Kamila, K.Vary |Zdravím všechny posluchače. Chci vzpomenout na rok 1978 a to noc ze Silvestra na Nový rok kdy klesla teplota o cca 25 stupňů a byla z toho v republice "katastrofa". Tady na uhelných dolech na sokolovsku všechno stálo v pozoru ledem. No možná si ještě ěkdo z posluchačů také na té mráz vzpomene. Kamila
Kamila, K.Vary |Zdravím všechny posluchače. Chci vzpomenout na rok 1978 a to noc ze Silvestra na Nový rok kdy klesla teplota o cca 25 stupňů a byla z toho v republice "katastrofa". Tady na uhelných dolech na sokolovsku všechno stálo v pozoru ledem. No možná si ještě ěkdo z posluchačů také na té mráz vzpomene. Kamila
Alena|Zdravím Vás, Honzo i všechny posluchače. Rodiče mojí maminky, u nás se říkalo stařeček a stařenka, tak ti velice rádi vzpomínali na jednu takovou zimu, to bylo v roce 1929. Ten rok byla opravdu velká zima a oni měli v únoru svatbu, tehdy bylo mínus 29 stupňů a stařenka říkala, že jak vyšli z kostela, tak stařenka samozřejmě hned spadla do sněhu, no stařeček ji vytáhl, ale byla to legrace. Máme z toho jejich svatební fotku, svatebčané stojí mezi hromadami sněhu.
Dana|Pěkný večer všem. Já jsem začala chodit na základku v roce 1959, to bývaly ty pravé zimy, sněhu když naválo, tak i metr, takže pamatuju i ty uhelné prázdniny, když se nedalo ve škole pořádně zatopit a museli jsme zůstat doma. Ve škole byla taková ta velká kamna, vždycky školník v každé třídě nasypal kýbl uhlí, no to býval zážitek. Jednou, to bylo asi tak v sedmé třídě, když se tak pořádně zatopilo v kamnech, tak jsme si o přestávce donesli velké sněhové koule a vždycky jsme tu kouli hodili na velká kamna, to se zvedl oblak páry, že nebylo téměř vidět, bylo to jako když projede parní lokomotiva. A tak za všeobecného veselí přišel učitel a když to viděl, tak poručil vytáhnout žákovskou knížku a dostali jsme poznámku: házela sněhové koule na rozpálená kamna.
Dobromila Atalovičová|ZDRAVIM VAS MILY MODERATORE HONZO A VSECHNY DYZ JSEM BYLA MLADA TAK ZIMY BYVALY VETSI JAK V TETO DOBE TED JSEM SPOKOJENA ASPON NEMUSIM CISTIT KOPY SNEHU BYDLIM NA KOPCI SNIH JSEM MNELA RADA LYZOVALA JSEM I BRUSLILA JZDILA JSEM DO SPINDLU ZAZLY I RUZNE NEBEZPECNE PRIHODY TED MAM NA CO VZPOMINAT S MOJIM IMPLANTATE V RAMENU JSEM RADA KDYZ SNIH NEPADA TO JSEM DOPADLA VSEM VSE DOBRE ZDRAVI A SILU PREJE V SEM VAM DOBROMILA NM NV
Bedřich|Dobrý večer pane Honzo největší zima byla v ústeckém kraji.
To bylo v roce 2008 -30 stupňů. Jinak letos taký bude zima
Nashledanou
Blanka|Dobrý večer všem, když jsem byla malá bydleli jsme v obci Valy a chodili jsme do školy na Klenovku,cca 2-3km pěsky do školy. Přes pole a lesy. Bylo sněhu,že jsme po cestách zaoadali do zácéjí až po krk. Někdy jsme jezdili do školy i na bruslích,jak mrzlo. Do školy jsme chodili promáčení, v taškách snih. Byl to rok 1960 a prima zima,užili jsme si to. Zdraví Blanka z Preloučska.
Eva z Prahy|v 70. letech jsme jezdili na chalupu do Orlických hor - Orlické Záhoří. Často bylo dost sněhu a hlavně foukal vítr. Tehdy se tam jezdilo oklikou přes Vamberk a silnice byly zaváté. Kolikrát jsme se odtamtud nemohli dostat a dostali omluvenku do práce. Jednou jsme jeli autem - tenkrát Minor - jako po sáních. Naštěstí se nic zlého nestalo a zase se chytnul na silnici. Bývaly tam zimy drsné, někdy i léta chladná bez sluníčka. Bylo zcela jiné počasí než je dnes. Z mého bydliště - bydlím u Berounky. Tu pamatuji zcela zamrzlou, bruslili jsme na ní s rodiči. Byly takové ledy, že se musely rozstřílet kry, aby odplavaly na jaře a neohrožovaly okolní domy - 60. a 70. leta.
Jana|Dobrý večer všem. Já bydlím na jižní Moravě, kde třeba dneska napadlo asi tak pět centimetrů sněhu a zrovna to téměř roztálo, takže můžeme jen s velkou nostalgií vzpomínat, jak to bylo "za našeho mládí". Když mi bylo tak 15, to bylo v roce 1967, tak tuhle zimu napadlo u nás tolik sněhu, že když jsme šli na Štědrý den do kostela na půlnoční, tak jsme měli až tak po ramena. To nás kluci cestou vždycky strčili a my holky jsme zapadly do sněhu a téměř jsme se nemohly vyhrabat. Od té doby sněhu ubývalo, každý rok napadá míň a míň a tak se tu vlastně ani děti nesvezou na sáňkách.Taky nám tu zamrzla řeka a mohli jsme jezdit na bruslích, což se teď taky neděje. Dokonce když jsme si koupili v roce 1972 auto, tak jsem si dělala tady na rybníce autoškolu smyku na ledě. Teď tu klidně plavou kačenky na vodě a po ledu ani památka.
františek svaricek|DOBRY VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.SU ROČNIK 1942,PAMATUJU DOBY KDY BYLO HODNĚ SNĚHU,SAMOZŘÉJMĚ BYL JSEM MALÉJ KLUK,TAK ŽE KAŽDÁ TROŠKA SNĚHU SE MĚ ZDÁLA JAKO HODNĚ SNĚHU.DNESKA KDYŽ DĚLÁM ZIMNI ÚDRŽBU UŽ PŘES TŘICET ROKŮ TADY V ŽIDLOCHOVICÍCH,TAK ZA TU DOBU JSEM ZAŽIL HODNĚ SNĚHU ASI TŘIKRÁT.JEDEN ROK TEN SNÍH NEBYL KAM HRNOUT,TAK JSEM HO DÁVÁL NA TRÁVNIKY,NEBO JSEM JE DÁVÁL NA NÁMĚSTI K STROMŮM,BYLY Z TOHO TAKOVÉ PYRAMÍDY,ALE STROMŮM TO PROSPĚLO.TAKY SE MUSÉL SNÍH ODVÁŽET DO ŘEKY.POSLEDNÍ DOBOU JE TOHO SNĚHU ČIM DÁL MÍN,VÍC JE NÁLEDI.ZROVNA DNESKA JSME ODHRNOVALI SNÍH A JÁ JSEM POSYPÁVÁL KOPEČKY PÍSKEM.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Allena|Příroda je mocná čarodějka trestá civilizací která vše ničí,,,,
