Soutěž na Mehrin začala. Světoví architekti pro Brno navrhují Moravské židovské muzeum

„To opravdu musí být světová špička, to opravdu musí být top architekti,“ zdůvodňuje úvodem Martin Reiner – nakladatel, spisovatel, komunální politik a zároveň ředitel Nadačního fondu pro zbudování a provozování Dokumentačního centra holokaustu na Moravě.

Právě tento fond oslovil pětici světových architektů, do soutěže se ale zapojila jen čtyři studia. Účast potvrdil Japonec Kuma, autor olympijského stadionu v Tokiu. Dále Ital Cino Zucchi známý třeba stavbou moderního kostela vzkříšení páně v Milánu.

4. cena: BIG - Bjarke Ingels Group + A8000 s.r.o.|foto:Kancelář architekta města Brna

Třetí je dánské studio Bjarke Ingelse, které se nedávno zapojilo do soutěže na hlavní vlakové nádraží v Brně a proslavil je návrh sjezdovky na kodaňské spalovně. „A já jsem sám za sebe chtěl jediné studio, holandské MVRDV. To jsou moji miláčci, skvělá je jejich Market Hall v Rotterdamu. Jsou oprsklí, troufají si na leccos, ale vždycky je to architektura, není to jen design nebo nějaká vymyšlená opičárna,“ říká Reiner a dodává, že pátým studiem mělo být Herzog & de Meuron Basel ze Švýcarska.

Zúčastní se jen zahraniční architekti

Návrhy mají napřímo oslovení architekti odevzdat v srpnu, výsledky budou známé v září, rozhodne o nich devítičlenná porota. „Čeští architekti nesoutěží. Představa, že bychom nominovali jednu českou kancelář, by znamenala, že nastane absolutní peklo. ‚Proč zrovna tihle a ne jiní?‘ A není to nic proti českým architektům. Kompenzujeme to tím, že porota je kompletně česká,“ zdůvodňuje výběr Reiner.

Čtěte také

Dokumentační centrum holocaustu v Brně by mohlo být novou vilou Tugendhat, přeje si spisovatel a politik Reiner

Sám se netají tím, že chce Brnu dát novou ikonickou stavbu, novou vilu Tugendhat. Původně celý projekt nazval jako Dokumentační centrum holocaustu na Moravě. I pro krkolomnost názvu nakonec nedávno instituci přejmenoval Mehrin – Moravské židovské muzeum. „To je starou hebrejštinou Morava,“ objasňuje s tím, že dokumentační centrum jako výzkumná sekce bude součástí muzea. Včetně kavárny, přednáškového sálu, výstavní síně, nakladatelství nebo výukového centra dětí a mládeže.

Zapojení MZK

Fond má podporu Brna. Dostane od něj stavební parcelu v Benešově ulici u nádraží. Jihomoravský kraj by mohl přispět třeba na zajištění architektonické soutěže za asi 11 milionů korun. A podporu projektu vyjádřila i Moravská zemská knihovna. Ta by v muzeu ráda otevřela detašované badatelské pracoviště.

„Knihovna se do toho zapojuje ze dvou důvodů. Jsme instituce, která je schopná to technicky dělat, máme zkušenosti ve zpřístupňování pramenů. Ale ten druhý, podstatnější důvod je, že veřejné instituce našeho typu musí vždy dávat najevo, že jsou určité hodnoty ve společnosti, které stojí za to, aby byly znovu a znovu tematizovány. Protože kdyby nebyly tematizovány, paměť je překryje, a pak se můžou opakovat katastrofy, které bychom asi nechtěli, aby znovu vstupovaly do našich životů,“ míní ředitel knihovny Tomáš Kubíček.

Umístění Dokumentačního centra holokaustu na Moravě a další významná místa|foto:Nadační fond Dokumentačního centra holokaustu na Moravě

Základem knihovny a badatelského centra muzea má být sbírka sedmi tisíců svazků knih novináře a významné postavy československého exilu Petra Broda. Ředitel knihovny Kubíček doplňuje, že jejich úkolem bude z badatelny muzea zpřístupnit rozsáhlé literární zdroje z celého světa. „V České republice by tak bylo zřízeno ojedinělé místo, kde budou k dispozici nejenom digitalizáty, které máme zde prostřednictvím Krameria, ale současně se pokusíme shromáždit co nejvíce materiálu, který bloudí v internetovém prostředí, je velmi obtížně identifikovatelný, je napojený na konkrétní instituce, ale tady bude jistota, že když budu chtít studovat toto téma, tak budu mít instituci, ve které ten materiál budu mít v co nejkompletnější podobě možnost studovat,“ objasňuje Kubíček.

Malý Mehrin i vydavatelství

Než muzeum vznikne, potrvá to ještě několik let. Iniciativa kolem muzea ale zahájí aktivnější činnost letos na podzim. V menších prozatímních prostorách ve Vídeňské ulici, kde dřív sídlila pohřební služba. „Chceme tam otevřít takzvaný malý Mehrin. Prozatímní muzeum, které bude asi méně muzeem, než prostorem pro dělání výstav, čtení, přednášek. Musíme s tou značkou pracovat. Říkat lidem, že tady jsme a že něco děláme,“ dodává Martin Reiner.

Pod vydavatelstvím Mehrin, které by mohlo fungovat ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, by pak měly vyjít i knihy s tématem holocaustu, jeho přeživších a jejich potomků. Prvními svazky ve vznikajícím edičním plánu jsou Paměti Davida Placzeka, Zastávky podél cesty Charlese Ticho a Deníky Bedřicha Taubera.

Na stavbu Moravského židovského muzea potřebuje fond odhadem jednu až dvě miliardy korun. Reiner ví, že se nemůže spolehnout jen na soukromé dárce a snaží se proto vyjednat podporu od státu. Boj o peníze bude složitý a stavba náročná, jak ukazuje realita výstavby jiných podobných muzeí ve světě. Martin Reiner se ale optimisticky upíná k roku 2028, kdy se chce Brno stát Evropským hlavním městem kultury. Mehrin by mohl být součástí kandidatury města o tento titul, a v ideální variantě pak i jedním z míst, které by za šest let návštěvníky Brna přitahovalo ke svému vlastnímu programu.