V Brně by mohlo stát Dokumentační centrum holokaustu na Moravě, má pozemek i podporu politiků

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Reiner, básník, prozaik, nakladatel a organizátor kulturního dění

Osudy Židů na Moravě by v Brně mohlo mapovat nové moderní muzeum. O jeho vznik usiluje brněnský spisovatel, nakladatel a opoziční politik Martin Reiner z hnutí Žít Brno. Město už mu předběžně přislíbilo pozemky, kde by Dokumentační centrum holokaustu na Moravě mohlo stát.

Memorandum o spolupráci musí ještě schválit zastupitelé. Projekt je sice na začátku, Reiner už ale pro něj získal podporu několika osobností včetně předsedy Ústavního soudu.

Mezi hlavní vlakovým a autobusovým nádražím v Benešově ulici je teď parkoviště. Vzdušnou čarou dvě stě až tři sta metrů stávala první brněnská synagoga a hřbitov, na opačnou stranu pak stojí současná synagoga. Právě tady by do několika let mohlo stát Dokumentační centrum holokaustu na Moravě. Vysnil si to autor projektu Martin Reiner.

„Pro mě je ten projekt o dvou věcech. Jednak ten společensky závažný a velice důležitý obsah, který si myslím, že je třeba pořád dělat, ale už novou, atraktivnější formou, kvůli generacím, které nemají šajnu o tom, co se vlastně odehrávalo, a měly by to vědět,“ vysvětluje Reiner, co stojí za jeho motivací postavit nové muzeum ve městě, kterému se i díky židovským podnikatelům a řadě textilních továren přezdívá Moravský Manchester.

„Druhá věc pak je, jak zjednodušeně říkám, dát Brnu novou vilu Tugendhat. Vytvořit něco nadčasového, co spojí společensky závažný obsah s nevšední a mimořádně zajímavou formou. Tedy novým domem, který v Brně postaví nějaký top světový architekt,“ doplňuje Reiner.

Autor nápadu si představuje muzeum moderní, aby oslovilo i mladé lidi. „Mělo by to být muzeum multižánrové, interaktivní. Ne miliarda sbírkových předmětů v prosklených vitrínách, ale zvuk, pohyb, filmy. Něco, co dokáže i 17letého člověka zasáhnout. Z druhé poloviny to má být ale i společenské centrum třeba s kavárnou na střeše,“ kreslí si v hlavě Reiner.

Vznik nadačního fondu

Kvůli vzniku muzea připomínající osudy komunity, která výrazně proměnila tvář mnoha měst, nedávno vznikl nadační fond. V jeho správní radě usedl i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Připouští, že chvíli váhal a zvažoval, zda inciativu může ze své pozice podpořit.

„V Brně jsem téměř 17 let a za tu dobu jsem měl možnost poznat nejen atmosféru současného města, ale i jeho historii, na které měl významný vliv jakýsi zvláštní element. Brno bylo vždy městem, kde se prolínaly tři národnosti: česká, nebo někdo řekne moravská, a pak německá a židovská. A ty hrůzy holokaustu, které postihly celou Evropu a byly ve většině Evropy dávno zdokumentovány a zmapovány, tak v případě Moravy a města Brna tu cítím jakýsi deficit. Jako by se na to zapomnělo, že tu žilo množství lidí, kteří se zasloužili o rozkvět Brna a Moravy, a kteří skončili tím nejodpornějším a nejzrůdnějším způsobem v plynových komorách,“ zdůvodňuje Rychetský, proč nadační fond podpořil minimálně svým jménem.

Umístění Dokumentačního centra holokaustu na Moravě a další významná místa

Správní radě fondu předsedá Mikuláš Bek, senátor za Starosty a nezávislé a bývalý rektor Masarykovy univerzity. I jeho oslovil Martin Reiner. „Téma Židů na Moravě považuji za stále málo zpracované a širší veřejnosti známé. Ta židovská populace žila nejen ve velkých městech, jako Brno a Třebíč, ale i v řadě menších obcí, ale až do relativně historicky nedávné doby byli součástí našeho světa a ta vzpomínka na to téměř zmizela,“ míní Bek, který chce pomoci vzniku dokumentačního centra, které má zastřešit různé podobné a menší iniciativy na Moravě.

Nedávno podporu projektu vyslovilo i vedení Brna. Radní schválili návrh memoranda o spolupráci s nadačním fondem. „Hlavní přispění města spočívá v tom, že by pro vybudování centra poskytlo pozemky naproti hotelu Grand, které jsou pro to vhodné z hlediska územního plánování, ale jsou i místně spojené s historickou přítomností Židů v Brně. A na historii nesmíme zapomínat, ať už byla pozitivní nebo negativní. Toto je sice připomínka temných dějin, ale projekt si podporu rozhodně zaslouží,“ potvrzuje primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS, která ve správní radě fondu sedí také.

Lákadlo pro turisty

Poslední dvojicí, která podporu fondu vyjádřila, je bývalý velvyslanec ve Švédsku a Rusku Petr Kolář, a taky předseda Federace židovských obcí v České republice Petr Papoušek. Ten se zatím k projektu vyjadřovat nechce. Iniciátory myšlenky ostatně čekají roky práce, než k samotné stavbě dojde.

„Pro mě je hrozně důležité k tomu přitáhnout lidi, kteří se tomu tématu třeba už třicet let věnují, a to nejen v Brně, ale i v Mikulově, Boskovicích, Třebíči a jinde. Rád bych, aby přispěli svými poznatky a znalostmi, ale aby nenabyli dojmu, že půjde o konkurenci, která bude aktivity ostatních potlačovat. Právě naopak. Pro turisty na Moravě, kteří přijíždí především do Brna, by to měl být lapač, kvůli kterému zamíří i na další místa v regionu,“ nastiňuje Reiner.

Na podobu muzea chce nadační fond v roce 2021 vyhlásit velkou mezinárodní architektonickou soutěž. Reiner zběžně odhaduje, že náklady na celý projekt se můžou vyšplhat k 700 milionům korun. Peníze chce získat od státu, Evropské unie a soukromých, hlavně zahraničních dárců z židovské komunity. Stavba by taky mohla pomoct Brnu stát se v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury, o což magistrát usiluje.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.