Sociolog Ivo Možný: Rozvody nejsou takový problém jako muži bez odpovědnosti
Manželství dnes v průměru trvá déle než kdy předtím. Tuto instituci tak víc než rozvodovost ohrožují muži, kteří mají mnoho práv, ale žádné povinnosti.
Stoupající podíl dětí narozených mimo manželství a více než polovina sňatků končící rozvodem. To pro instituci manželství nevypadá jako příliš dobrá vizitka. Sociolog Ivo Možný, který po celý svůj profesní život mezilidské vztahy zkoumá, to ale vidí úplně jinak.
„Manželství má význam naprosto zásadní. I když okolní svět už není tak tvrdý, jako býval kdysi, stále platí, zejména na psychické úrovni, že ve dvou se to lépe táhne,“ říká sociolog, který sám žije v manželství už šedesát let.
Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc.
*31. srpna 1932
- emeritní profesor sociologie a sociální filozofie
- v roce 1969 mu bylo zakázáno přednášet na vysokých školách, v akademické dráze mohl pokračovat až po roce 1989
- profesuru získal v roce 1992
- v roce 1998 se podílel na založení Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a stal se jejím prvním děkanem
V rozhovoru s moderátorkou Lucií Hostačnou vysvětluje například to, že kvůli vysoké rozvodovosti ještě není třeba nad institucí manželství lámat hůl. „V historickém srovnání se ukazuje, že manželství v minulosti nikdy netrvala tak dlouho jako průměrné manželství dnes. A to i při padesátiprocentní rozvodovosti,“ upozorňuje emeritní profesor Možný.
Důvodem je podle něj mimo jiné to, že se lidé dříve dožívali podstatně nižšího věku než dnes. Přitom manželství neuzavírali o mnoho dříve než dnešní snoubenci. „Ale zároveň víme, že polovina dětí se do patnácti let stala polovičními sirotky, tedy zemřel jim některý z rodičů. Rodina ale byla i hlavní výrobní a ekonomickou jednotkou, proto osamělý rodič dlouho sám nezůstal,“ popisuje historii.
I bez dětí ale tvoří pár hlavní strategickou jednotku pro přežití. „Tradiční svět byl tak tvrdý, že bez partnera se mu nedalo odolávat. Neustále byli na pokraji války, hladu, nebo epidemie. Mít partnera byla nutnost.“
Bez odpovědnosti z chlapce nevyroste chlap
Za mnohem větší problém než rozvodovost považuje Ivo Možný krizi mužnosti, tedy maskulinity. „Pokud chlapec vyrůstá v prostředí, kde má mnoho svobod, ale žádnou odpovědnost, nikdy se z něj nestane chlap. Protože naše odpovědnosti jsou to, na co jsme nejvíce hrdí. Ženy pak takového jedince vnímají jako břemeno – samy zvládnou všechno lépe,“ vysvětluje sociolog.
Navazujícím problémem pak je vznik domácností, kde žijí samé ženy. Počátek je v nevydařeném vztahu s „mužem-břemenem“, kterého žena opustí a vyhledá například oporu své matky. „Pokud jim to spolu funguje a dítě je holčička, jde to skvěle. Ale ta holčička netuší, k čemu mužský v rodině je,“ upozorňuje Ivo Možný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.