Sobotní Noční linka: Přežili byste v předminulém století?

14. listopad 2020

Chtělo by se vám žít na vesnici předminulého století? Přežili byste? Vyzkoušeli jste si někdy aspoň na chvíli život jako před dvěma sty lety?

Tak třeba vztahy. Sňatek z lásky v něm byl prý luxus, nezkažené mravy prý trvaly jen, dokud se nesetmělo, tzv. bio zahrádka u chaloupky vám na obživu nevystačila a bezstarostné dětství trvalo asi tak do osmi let, tedy pokud jste přežili porod či neštovice.
Etnolog Jan Pohunek ve svých statích píše například o tom, jaký problém mohl být založit rodinu. Vrchnost a stát ještě přibližně do poloviny 19. století omezovaly sňatky chudých, čeledě, učitelů, vojáků nebo třeba Židů. Pro svatbu se předpokládala „mravní zachovalost“, významnou roli hrály i ekonomické otázky. Na vesnici přitom byla omezená možnost najít si odpovídajícího partnera a k svatbě byl potřeba souhlas rodičů, přes to často nejel vlak, i když to byla láska jako trám.

Často slýcháme nářky nad „odcizením“ lidí v dnešní době, vždyť dřív lidé žili víc pospolu, staří s mladými, žádné rozvrácené vztahy. Podle etnologů pospolitost dříve byla spíš nutností, často nezbývalo, než aby celá široká rodina žila v jedné chalupě ve dvou světničkách, což je pak velmi výbušné prostředí pro konflikty. Dětství nemělo takovou podobu ani délku, jako u našich dětí. I tehdy rodiče měli o děti starost, milovali je, ochraňovali, ale jakmile děti jen trochu mohly, už pomáhaly v domácnosti, pásly husy, chodily na pole.

Co se stravy na vesnici týče, pokud rodina měla alespoň malý pozemek, byla na něm zahrádka. Ale úplně soběstační byli málokdy, zvláště v méně úrodných oblastech. Maso bylo vzácnost. Základem jídelníčku byly brambory, chleba, různé placky a kaše, jedly se luštěniny. A cokoliv se dalo najít v krajině, houby, maliny, třešně, borůvky, planá jablka. Mlsal se med, na trhu se dalo koupit nějaké cukroví.
A co se týče technických vymožeností na vesnici na počátku 19. století? Svícení petrolejovou lampou, koupání jednou za týden ve vodě, ohřáté na kamnech, ve které se vystřídali všichni z rodiny, záchod jen suchý na dvoře, žádná pračka, ale valcha a takto bychom ve výčtu mohli pokračovat.
Tak co myslíte? Chtělo by se vám žít na vesnici přeminulého století? Přežili byste?

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.