Seriál: Přemysl Hnilička - Vzpomínky na Soboty, díl 1.

Zastavme se na chvíli v době, kdy sobota byla ještě pracovním dnem, se toho dne „po šichtě“ rychle odjíždělo na chaty a chalupy, kde se s pocitem svobody a nadechnutí přespalo do neděle, aby se pozdě večer jelo zase domů. Kdo neměl chatu či chalupu, zůstal doma; všichni ale v sobotu od šesti do půl sedmé večer poslouchali rozhlas. Tou dobou totiž přinášela brněnská rozhlasová redakce půlhodinový pořad, určený pro celostátní vysílání. Jmenoval se Nashledanou v sobotu a každou sobotu od osmnácti do osmnácti třiceti přinášel fejetony, rozhovory, povídky, kulturní zpravodajství, hudební i filmové aktuality a vtipné konferenciérské vstupy.

Redakce, která jej v letech 1961 až 1970 připravovala, si udržela až záhadně vysoký standard, byť to v roce 1970 už nebylo tak zábavné jako dříve. Možná to ale zase taková záhada nebyla, když se přípravě pořadů nevěnovali běžní rozhlasoví publicisté, ale spisovatelé a básníci. A ne ledajací: Miroslav Skála, Antonín Přidal, Jan Skácel, Karel Tachovský či Vlastimil Pantůček dokázali každý týden vyprodukovat půlhodinku nenásilného humoru či aspoň příjemného posezení. K tomu pomáhali i pravidelní průvodci Jiří Brož, Dagmar Pistorová a Rudolf Krátký, jimž často a rádi sekundovali Lubomír Černík, Ladislav Lakomý nebo Jiří Tomek.

Proč o tom ale mluvit teď? Ten pořad se vysílal před více než čtyřiceti lety a určitě se z něj nedochovalo víc než pár minut, říkáte si. Je fakt, že jako první podléhá v rozhlase zkáze publicistika, fejetony, pásma takříkajíc „ke dni“. Takový pořad se odvysílá v premiéře, možná jednou v repríze – a konec. Pokud navíc mluvíme o letech šedesátých a sedmdesátých, musíme si uvědomit, že rozhlasový záznamový pás byl docela nedostatkovým zbožím (co také ne?). Na každé krabici k pásu tak najdete několik přeškrtaných titulů a teprve pod nimi ten poslední, který zůstal zachován – ostatní zmizely pod dotekem magnetické záznamové hlavy nahrávacího přístroje.

Pořad Nashledanou v sobotu měl ale štěstí; z jeho bohaté desetileté historie se dochovalo přes dvacet pořadů a takzvaných pomocných pásů, na nichž jsou zachyceny jednotlivé povídky, reportáže či fejetony. Ačkoliv už byly určeny k likvidaci, podařilo se nám je včas zachránit a postupně je převádíme do digitální podoby. Tyto zvukové nosiče tak obsahují přes 240 minut materiálu, který ve většině případů překvapivě nezestaral. Proto jsme pro vás v brněnské redakci připravili cyklus Vzpomínky na Soboty, v jehož pěti pokračováních uslyšíte to nejzajímavější a nejzábavnější z dochovaného materiálu.

Pamatujete se na Rýmy k sobotě? Na seriál Podivuhodné příhody pana Bambůška, který v roce 1964 psali sami posluchači na pokračování? Chcete slyšet vyprávění Karla Högera o natáčení detektivky Kde alibi nestačí, nebo si raději poslechnete Ljubu Hermanovou a Hanu Hegerovou, jak hovoří o vaření? To vše a mnoho jiného nabízí seriál Přemysla Hniličky Vzpomínky na Soboty. V magazínu Zelný rynk jej uslyšíte každou sobotu od 17. března do 14. dubna.

První díl seriálu si tedy můžete poslechnout v Zelném rynku v sobotu 17. března. Pořad začíná v 17 hodin.

Přemysl Hnilička je přítel mluveného slova a rozhlasové hry, sběratel gramofonových desek, divadelník. Narodil se v Brně dvanáct let před sametovou revolucí. Nejzásadnějším pro něj bylo studium na Střední knihovnické škole, která měla rozhodně velmi zajímavé kulturní niveau a na divadelní vědě na FF MU, kde napsal seminární práci “Rozhlasové hry Ludvíka Kundery, realizované v brněnském studiu” (úryvky zveřejněny na Panáčkovi) a absolvoval diplomovou prací Zvukové dokumenty českého divadla do roku 1945 (obsahovala rozsáhlou diskografii, kterou již uveřejnil na Panáčkovi).

Během studia na obou vzdělávacích ústavech se věnoval také herectví ve spolku Kočkodani, studentském divadelním sdružení TheAtrum Cmundi a byl uměleckým šéfem, dramaturgem, hercem, konferenciérem, zpěvákem a šéfredaktorem v brněnském Divadle Čára. Dnes vystupuje zejména se svou kapelou BF Orchestra. Kromě již klasické rozhlasové iniciace pomocí nedělních pohádek byl pro něj zásadní poslech Čapkovy a Horčičkovy Války s Mloky, kterou uslyšel poprvé někdy začátkem devadesátých let. Od té doby se věnoval rozhlasovým hrám pravidelně, od roku 1996 systematicky (existuje 8 tlustých svazků, plných záznamů o rozhlasových hrách, jakýsi papírový PrePanáček).

Od srpna 2005 zpracovává s kolegy otevřený internetový katalog mluveného slova Panáček, který dnes čítá již přes 6 000 hesel a záznamů o rozhlasových hrách, četbách, seriálech či dokumentech, ale snaží se tuto tvorbu také reflektovat. V letech 2007-2009 pořádal v brněnském oddělení Židovského muzea cykly poslechových přednášek, v nichž komentuje a přehrává rozhlasové hry (2007 - cykly Holocaust v rozhlasové hře, Rudolfínská Praha v rozhlasové tvorbě, 2008 - 10 x Josef Červinka, 2009 - Rozhlasové hry Karola Sidona). Sbírá také šelakové gramofonové desky na 78 otáček, prvorepublikové noty - tzv. “korunovky” a vůbec se zajímá o předválečnou populární hudbu i film. Textem bookletu se podílel na vydání 2 CD s vazbou na české divadlo (písně Oldřicha Nového na CD Kombiné něžné, František Rychtařík 2003 a nově objevené nahrávky předního českého avantgardisty na CD Zpěvák E. F. Burian, dtto 2006). V současnosti se pokouší o realizaci rozsáhlého projektu digitalizace a zveřejnění veškerých dostupných nahrávek českého divadla do roku 1945, resp. 1948. Od roku 2010 publicista Týdeníku Rozhlas. Recenzuje rozhlasové pořady, vydávané nosiče s mluveným slovem, píše booklety k CD Radioservisu.