Sekvoje nerostou jen v Severní Americe, ale i na severu Brna. Vysadil je tam Lukáš Maršálek

První sekvoje zasadil Lukáš Maršálek před pěti lety|foto:Vlasta Gajdošíková, Český rozhlas

Na dohled jsou Lelekovice, ale stojíme v katastru Jehnic. „Les jsem si koupil pro radost, abych tady sázel ty sekvoje obrovský. U nás nebo v Evropě ve volné přírodě nerostou vůbec, tak jsem si říkal, proč je mít jenom v parcích a zahradách. Proč je nemít přímo i v lese.“ První sekvoje zasadil Lukáš Maršálek na zhruba hektarovém pozemku před pěti lety. Molekulární biolog a mikrobiolog má přitom botaniku jen jako koníček.

U různě vysokých sekvojovců jsou destičky s informací, jak se konkrétní strom jmenuje, kdo je jeho patron, kdy byl strom zasazený. „Patronů už máme 28 a stromů 63. V Evropě to nemá obdoby.“

sekvoje, sekvojový les|foto:Unsplash, CC0 1.0

S údržbou lesoparku panu Maršálkovi pomáhají rodinní příslušníci i dobrovolníci. „To jezírko pod námi, s tím mi pomohl kamarád. Nákladné je to hlavně na čas. Ročně d toho investuju řádově desítky tisíc. Jak říká můj táta: ‚Lepší než to dávat do cigaret nebo za alkohol.‘ Takže každý rok, když sem jdete, tak je les hezčí a hezčí.“

I když sekvojovce mohou růst i u nás, sušší klima jim nedovolí dosáhnout takové mohutnosti jako v jejich domovině. (Sekvojovec obrovský může mít až 80 metrů a průměr přes 11 metrů.) A nehrozí ani, že by se rozšířily a vytlačily zdejší druhy, ujišťuje Lukáš Maršálek: „Kdybych jim nepomohl, tak už by dávno uschly. Není úkolem vysekat všechno kolem sekvojí, ale naopak nechat tu původní floru, ať roste s nimi a poskytuje jim prostředí lesa.“

Lesopark je oplocený kvůli zvířatům i nezvaným návštěvníkům. Zájemci o prohlídku se musí předem přihlásit.