S květinami napříč dějinami. Na bučovickém zámku uvidíte dobové aranže, vznikne i floristický manuál

4. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukázky aranžování květin v prostorách bučovického zámku

Přesnou podobu květinových výzdob napříč historií studují vědci ze Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity v Brně. Co nejvěrnější podobu floristického aranžmá typického pro baroko, renesanci nebo empír mohou od 4. července lidé vidět na zámku v Bučovicích.

Cílem vědců a floristů je vytvořit manuál pro kastelány, památkáře i soukromé majitele historických domů a vil. Podle něj by mohli lépe utvářet dobovou atmosféru.

„Růže byly charakteristické, slunečnice, chryzantémy, hortenzie,“ popisuje spolutvůrce manuálu floristického umění Jiří Martinek květiny v místnosti, která má ukázat barokní výzdobu.

Z každé místnosti cítí člověk jinou atmosféru a také dobu. Gotická místnost je plná bílých lilií, pro změnu raně středověká je plná trav a lučního kvítí. Renesanční jídelna zase klade důraz na symetrii.

„Pro renesanci jsou důležité čisté barvy – červené, bílé růže, spousta zeleně,“ popisuje Martinek. Historickou podobu tradičních květinových výzdob vědci hledají především v historických malbách. „Je to cenná studnice historických údajů, musíme ale dávat pozor, abychom měli umělce, kterým budeme věřit – třeba Rafael Santi, Sandro Botticelli, to byli skvělí umělci, kteří koncem 15. století malovali opravdu věrně. Máme trošku problém v baroku, kdy už umělci pochopili, že se dá dílo prodat, chtěli se zavděčit svým mecenášům,“ vysvětluje florista Slávek Rabušic.

Ukázky aranžování květin v prostorách bučovického zámku

Vědci sbírají také historické prameny o floristických postupech a sortimentu květin, které tehdy zahradníci používali. Způsoby, jakými dobovou květinovou výzdobu vytvořit a starat se o ni, budou součástí manuálu pro kastelány, památkáře i soukromé vlastníky. K dispozici by mohl být na konci příštího roku. Co by podle manuálu mohli floristé v budoucnu tvořit, mohou lidé na bučovickém zámku vidět do 12. července.

autor: Petr Tichý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.