Retro-Use: Lidé přinášejí do sbírky historické poklady i vzpomínky na mládí
Tisíce zdánlivě nepotřebných předmětů donesli Brňané do protiatomového krytu 10-Z v kopci pod hradem Špilberkem.
Lidé se tím zapojují do projektu nazvaného Retro-Use. Sbírka funguje přes čtvrt roku a díky ní se z některých věcí stávají muzejní exponáty. Vše ale musí pocházet z období před rokem 1989.
„Sem kolikrát donesou i kuriozity, jak časopisy, tak knížky pro děti, třeba Čuk a Gek, to jsem si poprvé ve svých dvaceti letech přečetla. A často nám nosí i historické publikace, hodně slovníky, rusko-německý, anglicko-německý a i románovou tvorbu a fotografie,“ popisuje Alena Jašková, co lidé nosí k rozebrání do krytu 10-Z pod brněnským Špilberkem nebo do větších skladů ve Škrobárenské ulici.
To jsou dvě sběrná místa v Brně, kam lidé staré předměty odevzdávají. Iniciátor sbírky Pavel Paleček si pochvaluje třeba zachovalý armádní kufr.
„Je nádherný tím, jak vypadá. Donesla ho paní po svém tatínkovi, který byl hodností major a měl se podílet na osvobozování Brněnska v roce 1945. Má tady baterku, láhev na kolínskou, pepřenku, manikúru, tato část je na dokumenty,“ probírá Paleček obsah kufru.
O kufřík už projevil zájem vojenský historický ústav. Odborné instituce denně nahlíží do internetové databáze, kterou si autoři projektu vedou, a z ní si vybírají.
„Jedna z prvních věcí byl tahový silič svalů, který už je zařazený do našeho fondu. Další jsou takové drobnosti a teď z poslední doby to je přenosný solární panel, který zřejmě převezmeme a zařadíme do sbírkového fondu,“ pokračuje Petr Nekuža z Technického muzea v Brně.
Zároveň ale ne vše z tisíců odevzdaných věcí se muzeím, divadlům nebo archivům hodí.
„Snažíme se třeba doplňovat naše nějaké vývojové řady, výrobky od československých výrobců, pro nás to je velice dobrý zdroj,“ pochvaluje si Nekuža.
Ostatní předměty, třeba nádobí, pak putují sociálně slabým rodinám nebo studentům. Knihy a jiné staré věci pak leží k rozebrání v brněnském krytu. Například velká sbírka starých telefonů, dodává Pavel Paleček.
„Zvuk vytáčení telefonního čísla je pro většinu dnešních dětí naprosto neznámý i nepochopitelný, proto jim to rodiče často berou nebo si to lidé vezmou jako doplněk. Je to všechno vyčištěné, má to ustřižený drát tak, aby to nešlo použít nebo aby si s tím někdo neublížil,“ dodává Paleček.
Brněnský projekt je v Česku zatím unikátní. O jeho rozšíření už zástupce magistrátu požádala další města.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Drahé hodinky i přezdívka ‚bezdomovec‘. Ficův životní styl přiživuje nejasnosti ohledně jeho příjmů
-
Osm let vězení. Odvolací soud zvýšil trest českému dobrovolníkovi, který raboval na Ukrajině
-
Nízký strop, uzavřený prostor a moc natěsno, shrnuje expert problém s plynovými ohřívači v Mostě
-
Krátký film Kámen Osudu bude soutěžit na festivalu Berlinale. Zkoumá téma porozumění a osamělosti
