O čem se mluví

Velikonoční období sice pokračuje, ale ty nejzřetelnější velikonoční svátky jsou za námi a Noční linka dnes bude naslouchat tomu, jaké pro vás letos byly.

Velikonoční Jihomoravský rok byl plný barev i symbolů. Proč se stal zajíc velikonočním symbolem neprávem? A které zvíře je naopak na jaře tím nejtradičnějším?

Magazín Zelný rynk nabídne v úplnosti text, který pro české rozhlasové posluchače napsal básník Aidan Andrew Dun. Ve svém příspěvku vypráví o svém prastrýci Paulu Dukesovi.

„Dřív byly kytice víc kulaté a tím se popírala jejich přirozenost. S tím jsme začali pracovat a před těmi 15 lety jsme přinesli do Brna jiný styl,“ říká Markéta Střechová

Ani v nejdivočejších snech se vám nezdálo, že byste mohli vyhrát v číselné loterii? Měli jste za to, že se v krizových situacích můžete spolehnout na členy rodiny?

Brno, Kroměříž, Olomouc, ale také verbuňk, jízda králů, modrotisk, vorařství… co tento výčet spojuje? Seznam hmotného a nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

„Základní kovářské postupy jsou stejné už od začátku doby železné, od Hallstattu. Řemeslo jako takové se mění velmi minimálně,“ říká Patrick Bárta.

V únoru se ve Studiu 7 Českého rozhlasu Brno uskutečnila beseda s Martinem Reinerem – básníkem, prozaikem, nakladatelem. Ptala se redaktorka Alena Blažejovská.

Díky deníkům si mnohdy můžeme připomenout, co nás potkalo v minulosti a třeba i to, nač jsme už zapomněli. Tedy, pokud si deník vedeme.

„Chtít po amatérovi, aby nic nehrál a nedělal velká gesta? To je jeden z největších úkolů a naši herci toho jsou schopní,“ říká o Studiu 60+ režisér a herec Dalibor Buš.