Příběh Lišky Bystroušky se zrodil v myslivně ve Stříteži na Šumpersku. Přibližuje ho naučná stezka

27. červen 2025

Všechno začalo u střítežské myslivny na Šumpersku v Olomouckém kraji, kde na konci 19. století působil jako revírník Ferdinand Mayer. Právě on našel v lese opuštěné liščí mládě, kterého se ujal. Dobrodružství, která s ním prožil, zachytil ve svých kresbách rodák z nedalekého Palonína Stanislav Lolek.

Po letech se kresby dostaly do rukou šéfredaktora Lidových novin, který oslovil jednoho z nejzkušenějších redaktorů Rudolfa Těsnohlídka, aby k nim napsal doprovodné texty. A protože neměl moc čitelné písmo, stala se z jeho Bystronožky v tiskárně Bystrouška. „Původně nechtěné téma se stalo Těsnohlídkovým nejznámějším literárním dílem, a díky skladateli Leoši Janáčkovi doslova obletělo svět,“ usmívá se spisovatel Miroslav Kobza.

Naučná stezka Po stopách Lišky Bystroušky nabízí několik různě dlouhých okruhů. Od 5 do 32 kilometrů. A také deset informačních panelů se zajímavostmi o zdejší krajině. Ideální je vyrazit po červené turistické značce z města tvarůžků Loštic přes park okolo Žádlovického zámku a vesnici Svinov, kde se ještě v minulém století těžila tuha.

Zastavit se můžete u kapličky Panny Marie. „Podle odborníků je spolu s křížovou cestou posledním odkazem na stále živý kult Panny Marie Střítežské,“ doplňuje znalec místní krajiny Miroslav Kobza. Dodnes se tu okolo 8. září konají poutě, na kterých si věřící připomínají Narození Panny Marie.

V samotné Stříteži stojí dnes už jen jediný dům, někdejší myslivna. „A to tu kdysi stávala tvrz střežící starou cestu vedoucí tudy z Olomouce do Starého Města u Moravské Třebové a dále do Čech,“ upozorňuje Miroslav Kobza. A jak potvrzují archeologické nálezy, také farní kostel.

Naučná stezka Po stopách Lišky Bystroušky je vhodná pro pěší túry, vydat se po ní mohou ale i cyklisté. Po většinu času kopíruje červenou turistickou značku.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.