Příběh fexta Karla Šebka
Fext je lidové označení pro člověka, jehož ostatky se po smrti nerozložily. Lidová slovesnost často fextům připisovala nadpřirozené schopnosti, zejména nezranitelnost. Pověsti o fextech pocházejí z Rychnovska a okolí. Na Vambersku se výraz používá pro osoby, které se dožívají vysokého věku, rychle překonávají nemoci, tedy jako synonymum pro označení nezmar.
Studenti činoherní režie na Janáčkově akademii múzických umění v Brně mají ve 4. ročníku za úkol poznat se blíže se studenty 3. ročníku herectví při tzv. přípravě do Marty. Touto přípravou se myslí vznik svébytné divadelní inscenace, během které režisér zjistí, co který herec umí, a herci naopak, co vyžaduje režisér. Ani tento rok nebyl výjimkou. Během března a dubna byly uvedeny čtyři „přípravné“ inscenace pod společnou hlavičkou Příběhy 20. století.
Jedná se o dokumentární inscenace, jejichž úkolem bylo zprostředkovat divákům zajímavý životní příběh z minulého století. Jedním ze zpracovaných příběhů se stal osud surrealistického básníka Karla Šebka, narozeného jako Karel Štětka. Text k inscenaci s dlouhým názvem: Šebek / neboť poblíž každé básně by měl být nebožtík, co ji bůhvíodkud vyhrabal napsala s využitím Šebkových básní studentka dramaturgie Markéta Špetíková. Režie se ujal Jan Cimr.
Karel Šebek pracoval v psychiatrické léčebně v Dobřanech jako sanitář. Po neúspěšném pokusu pomoci několika lidem utéct z léčebny se pokusil o sebevraždu. Z ošetřovatele se stal ošetřovaný. Jeho tvorba byla inspirována fantazijními světy duševně nemocných lidí a často byla důsledkem vlivu léků. Šebkovy básně jsou plné úzkosti ze světa i sebe samého. Je v nich cítit autorova rozpadající se osobnost. Během let vykonal Karel Šebek na tři desítky neúspěšných pokusů o sebevraždu.
Od 11. dubna 1995, kdy na propustku opustil léčebnu v Dobřanech, je Karel Šebek nezvěstný. Naposledy byl viděn na pražském nádraží, když nasedal na vlak zpátky do Dobřan. Tam ale nikdy nedorazil. Objevuje se několik hypotéz o tom, co se s ním stalo. Jedna hovoří o možnosti finální sebevraždy, jiná zase o jeho možném útěku do Francie.
Způsob Šebkova mistrného zmizení zřejmě nikdy nebude odhalen. Stejně tak se nikdy nedozvíme pravý důvod jeho zmizení. Možná ale, že Karel Šebek vůbec nezmizel. Jen chtěl, aby to tak vypadalo. Aby měl od všech pokoj a mohl jen psát a psát a psát. Kdo ví. Ale bylo by to, slovy studentské inscenace, šebkovské.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
