Plevel pomůže ekologické módě. Z borytu z brněnských Hádů se stane textilní barvivo

„Boryt je vyšší šedozelená rostlina, která kvete žlutě. Musíme ji najít a natrhat ještě než rozkvete, dokud má silný pigment. Jakmile rozkvete, pigment se oslabí,“ vysvětluje ředitelka nadace Helena Továrková, zatímco na planině u Hádů vytrhává stonek s listy. Dlouhé kořeny borytu škodí ostatním rostlinám, zjednodušeně řečeno jim vysávají vodu a tím je vytlačují.

Studenti brněnské střední školy umění a designu vytrhávali u lomu Hády boryt barvířský, aby z něj později vyrobili barvivo|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

„Proto je nutné rostlinu vytrhnout celou. Dělá se to tak třeba na Pálavě, my tady ale tu rostlinu nenecháme ležet, naopak ji sbíráme a vezmeme s sebou,“ doplňuje Továrková.

Do terénu vyrazila i českoamerická Sonya Darrow, oblečená je v sytě modrých šatech, které vypadají jako kroj. „Ty šaty mají zrovna barvu indigo, ale barva z borytu nakonec nebude až takhle tmavě modrá,“ vysvětluje a připomíná, že boryt barvířský se původně pěstoval právě jako náhražka indiga pro barvení textilu.

Sonya Darrow ukazuje kořen borytu|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Když mají dobrovolníci a studenti s učitelkami natrhané plné tašky borytu, míří s nimi do areálu Střední školy umění a designu ve Francouzské ulici, kde rostlinu využijí k dřívějšímu účelu. „Zrovna jsme si tu dělali srandu z toho, že je to jako takové veganské draní peří,“ komentuje Továrková, zatímco s ostatními studenty stojí kolem stolu pokrytého igelitovou fólií a škubou listy z dlouhých stonků.

„Natrháme listy, pak je nasypeme do hrnce a budeme do nich šťouchat rýčem, z té hmoty pak uplácáme koule, ty usušíme a pak se z nich dá vyvářet ten potřebný pigment,“ popisuje postup vedoucí odboru Ekotextil design Světlana Ruggiero-Kulíšková.

Barvu použijí studenti ve svých ročníkových klauzurních pracích. „Celoškolním tématem je diverzita, my jsme to pojali víc ve spojení s přírodou, jako biodiverzitu, kterou se snažíme chránit tím, že boryt používáme na oděvní účely. Vznikne něco mezi kimonem a košilovými šaty, vyzkoušíme i japonskou batiku shibori, takže propojíme naše české tradiční barvivo s japonským přístupem,“ dodává učitelka.

Helena Továrková z Nadace Veronica doplňuje, že i díky dotaci od města Brna vznikne ekologická kolekce šatů, kterou studenti na podzim předvedou v Českém centru ve Vídni.

Hnusný plevel!|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas