Okno do nebe na Písečném vrchu
Písečný vrch nemá s pískem nic společného. Před více než třemi stovkami milionů roků jej vytvořila obří sopka. Později se místo změnilo na ostrov v druhohorním moři. Dodnes zde zkušené oko geologa najde stopy po pobřeží.
Před 10 tisíci roky sem přišel člověk, který ve 20. století kus kopce odlámal a v 60. letech zde postavil hvězdárnu. Tu chytrý architekt před několika roky vkusně obložil dřevem, aby z ní udělal podivuhodně romantické místo s úžasným výhledem nejen na hvězdy.
Hvězdárna v Teplicích leží mezi Krušnými horami a Českým středohořím, takže odtud uvidíte nejen lázeňské město, ale také větrnou Milešovku, hrad Doubravku, Komáří vížku nebo vodojem familiárně přezdívaný „UFO“.
Každá ze zdejších dominantních kopulí má jiný účel. Jedna je přístupná veřejnosti – jak ve dne, tak v noci. Díky poloze nad městem je tamní obloha ještě relativně neušpiněná světlem, takže za příznivých podmínek zahlédnete Mléčnou dráhu i další nebeské objekty. Ve velkém dalekohledu dokonce všechny známé objekty blízkého i vzdáleného vesmíru.
Druhá kopule skrývá dalekohled o průměru objektivu 43 centimetrů, který doplňuje elektronická kamera. Hvězdáři s ním sledují umělé družice a kosmické smetí. Zpřesňují jejich dráhy a pomáhají tak jiným odborníkům spočítat, zda v budoucnu neohrozí jiný, funkční satelit.
Práce je to důležitá, vždyť provoz na oběžné dráze je čím dál tím hustší, díky zemské atmosféře i sluneční aktivitě přitom ke změnám drah dochází klidně i v průběhu několika málo dní.
Nejmenší odtud pozorované těleso mělo podobu kostky s hranou 10 centimetrů, pravděpodobně jsou ale schopni sledovat i menší objekty. Sand Hill Optical Telescope, jak se odborná pozorovatelna oficiálně nazývá, patří mezi několik desítek podobných hlídek, které spolupracují s evropskou kosmickou agenturou.
Přístroj bude ještě letos modernizován a nahrazen silnějším dalekohledem se zrcadlem o průměru 60 centimetrů a vybaven precizním naváděním na velmi rychle se pohybující objekty na oběžné dráze Země.
Hned vedle hvězdárny najdete menší amfiteátr, ve kterém se odehrávají kratochvilné fyzikální experimenty, jimž nesvědčí uzavřená budova s protipožárním systémem. Pro méně neklidná vystoupení je připraven vkusně upravený přednáškový sál, do kterého vede chodba s interaktivními obrazovkami i dočasnými výstavami.
Oficiální název Severočeská hvězdárna a planetárium naznačuje, že byste zde měli nalézt i sál s iluzí hvězdné oblohy. Ten se ale nachází zhruba kilometr vzdušnou čarou na ulici Koperníkova. Projekční kopule má průměr 10 metrů, v jejím středu je projekčním planetáriem ZKP2 od firmy Carl Zeiss Jena. V současnosti přitom vzniká projekt na stavbu úplně nové budovy s digitáriem.
Víte, že…
- V Teplicích se po druhé světové válce sestavoval slavný dalekohled SOMET binar 25 × 100, který vznikl úpravami dalekohledu vyráběného v období druhé světové války pro německou Luftwaffe jako součást mohutných stereoskopických dálkoměrů pro zaměřování palby na vzdušné cíle. Pod obchodní značkou SOMET se skrývala „Severočeská Opticko MEchanická Továrna“, která krátce po osvobození začala v Teplicích s civilní produkcí dalekohledů z kořistních součástek a repasí již hotových. Zbylo jich tam tolik, že se ještě na přístrojích kompletovaných v polovině padesátých let 20. století můžeme setkat s německým krycím označením závodu „flm“, jimiž byly hliníkové odlitky za války označovány.
- Nedaleko hvězdárny se nachází zbytky lomu, kde se těžily křídové horniny nazývané inoceramové opuky, které se používaly na výrobu vápna a cementu. Nalézt zde můžete úlomky mlžů, ramenonožce, korály, žraločí zuby nebo ježovky. Časté jsou i stopy chodbiček lezoucích živočichů.
- Krátce po poledni 22. června 1723 došlo u Ploskovic k pádu celé „sprchy“ kamenných meteoritů, celkem 33 nalezených exemplářů mělo hmotnost 37 kilogramů. Zvukový doprovod této události byl slyšitelný až v Praze. Většina meteoritů se do dnešní doby nedochovala, na menší vzorky narazíte třeba v muzeu v Londýně, Vídni nebo Praze.
- Věžový vodojem v Teplicích (zvaný též UFO), který je dobře viditelný z hvězdárny i širokého okolí, se začal stavět v roce 1987 pro uvažované nové sídliště přesídlenců z míst hnědouhelných lomů. Jeho výška činí 62 metrů, má kapacitu 15 tisíc metrů krychlových a nikdy nebyl uveden do provozu.
Aby toho nebylo málo, formálně je součástí organizace také Hvězdárna dr. Antonína Bečváře v Mostě. Nachází se na hradu Hněvín, aktuálně ale probíhá rekonstrukce celého areálu a převod pozorovatelny na město Most. O tomto místě si ale něco více povíme při některém příštím zastavení.
Teplická hvězdárna je skutečnou severočeskou perlou. Jednou z nejkrásnějších v České republice. Najdete ji mezi rozsáhlým třešňovým sadem, botanickou zahradou a bývalým lomem. Když si sem vyšlápnete, určitě se na chvíli zastavte u malé, na první pohled staré jablůňky, která roste přímo v nebeském areálu. Plodí malá, ale neuvěřitelně lahodná jablíčka. Malá a neuvěřitelně lahodná je i teplická hvězdárna.
Kam na výlet
Naučná stezka Písečný vrch
Krátká naučná stezka vedoucí kolem několika místních zajímavostí začíná nedaleko památníku padlých amerických letců za druhé světové války (jedno letadlo se zřítilo hned vedle). Odtud vede kolem žíly žulového porfyru (žulová tavenina ve tvaru úzké dlouhé žíly), kruhového jezírka, kde žijí čolci nebo užovky obojkové, a končí samozřejmě u hvězdárny.
Milešovka
Z teplické hvězdárny je krásně vidět Milešovka – nejvyšší vrchol Českého středohoří (837 m n. m.). Již dvě stě roků se zde nachází horská restaurace, kromě famózního výhledu je odtud překrásné sledovat východ nebo západ Slunce. Od roku 1905 je na Milešovce zřízena meteorologická stanice a také rozhledna. Díky své poloze je největrnější horou s nejvíce bouřkami, ostatně německy se nazývá „Donnersberg“, tedy hromová hora, a úplné bezvětří je zde jen několik dní v roce. Pokud se sem vydáte, podívejte se v Milešově na tamní sluneční hodiny, které na zdi místního zámečku v roce 1782 vytvořil berounský hodinář Johann Engelbrecht.
Astronomické Litoměřice
V nejzachovalejší části gotického opevnění královského města Litoměřice, v tzv. hranolové věžici, byl roku 1705 zřízen vyhlídkový pavilon, nazývaný „Jezuitská hvězdárna“. Zda sloužil i k astronomickým pozorováním však není známo. Na „staré“ renesanční radnici z poloviny 16. století najdete železný loket (délková míra pro potřeby místního trhu) a sluneční hodiny od Johanna Engelbrechta. Další zajímavé sluneční hodiny z konce 18. století jsou na nádvoří bývalého kláštera. Ukazují nejen čas, ale také datum i hodiny od východu a západu Slunce, doplněny jsou latinskými nápisy „Hora incerta“ (Hodina nejistá), „Certa Mors“ (Smrt jistá), horní nápis snad „Vigilate ergo“ (Proto bděte). Třetí hodiny se nachází na Střeleckém ostrově, jsou z pískovce a vypadají spíše jako zvláštní socha v podobě „šachové figurky“.
Po stopách Giacomo Casanovy
Vycházkový okruh vás seznámí s historií Duchcova, provede vás nejen zámeckou zahradou a místy, která mohl vidět italský svůdník a literát, ale i s rodnými domy jiných osobností. Osvícenský vzdělanec a světoběžník Giacomo Casanova zde na sklonku života sepsal paměti, které se zapsaly do evropských literárních dějin. Zemřel v roce 1798, ale místo jeho posledního odpočinku není bohužel známo.
Kamenné řady v Kounově
Nedaleko Kounova na Rakovnicku jsou tisíce plochých balvanů o průměru až několik metrů, poskládaných do stovek metrů dlouhých, relativně rovnoběžných řad. S jejich vyhledáním pomůže naučná stezka začínající u nádraží v Mutějovicích. Kamenné řady pravděpodobně vznikly někdy kolem sedmého století před naším letopočtem, největší balvan byl novodobě pojmenován Gibon I. a váží zhruba šest tun. Co inspirovalo člověka k takové stavbě, není zřejmé. Mimo jiné se spekuluje o kalendářních a astronomických funkcích, žádná z nich ale nebyla věrohodně potvrzena.
Související
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
-
Kravíhorský stroj na zázraky. Kosmické modely se těší velkému zájmu
Výstavy obřích nafukovacích kosmických modelů vzbuzují obrovský zájem. Měsíc, Mars, Země nebo Slunce. Na Kraví hoře kouzlí vskutku magickou atmosféru. A to je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
