OBRAZEM: Šamanka lovců mamutů má po 30 tisících letech znovu tvář

12. květen 2017

V Brně představili rekonstrukci tváře šamanky, která před třiceti tisíci lety zemřela u Dolních Věstonic. Lidé si ji můžou prohlédnout v pavilonu Anthropos.

Rekonstruovanou tvář třicet tisíc let mrtvé šamanky z Dolních Věstonic si ode dneška prohlížejí návštěvníci pavilonu Anthropos v Brně. Vytvořit ji nechalo Moravské zemské muzeum.

Podle kosterních pozůstatků ženy odborníci odhadli, že zemřela asi ve čtyřiceti letech.Ostatky ženy v Dolních Věstonicích objevil roku 1949 archeolog Bohuslav Klíma. Na jejich základě pak antropoložka Eva Vaníčková mohla pracovat na podobě šamanky.

„Jedná se o velice dobře dochovaný kosterní materiál z doby lovců mamutů, takových nálezů opravdu zachovalých skoro stoprocentních koster opravdu moc není,“ vysvětluje antropoložka.

Ondřej Bílek při modelaci.

Pozůstatky odborníci zkoumali už dlouho od jejich nálezu v roce 1949. Tentokrát se ale zaměřili pouze na lebku ženy. Zaujalo je, že je na lebce patrné zranění obličeje, které utrpěla někdy v dětském věku.

Broušení sádrového odlitku.

„Tato lebka je zajímavá pro celý svět, protože se jedná o kosterní pozůstatky z doby, kdy opravdu se nám těch pozůstatků tolik nedochovalo. Žena je zajímavá celkově způsobem uložení, celkovým způsobem toho pohřbení, mohlo by to naznačovat, že žena mohla mít nějaké vyšší sociální postavení ve své skupině,“ popisuje Eva Vaníčková.

Silikonová forma.

Vedle busty jsou v pavilonu Anthropos vystaveny také šamančiny pozůstatky. Pohřbena byla ve skrčené poloze a zakryta dvěma mamutími lopatkami.

Usazování očí.

„Má v hrobě i nějaké nálezy ve smyslu štípané industrie nebo liščí špičáky, které držela v rukou. Celkově hrob je opravdu velmi dobře dochovaný a zajímavý,“ doplňuje Vaníčková.

Implantace vlasů.

Na rekonstrukci šamančiny tváře se podílel také sochař Ondřej Bílek. S Evou Vaníčkovou dříve pracoval na podobě neandrtálce a princezny z Býčí skály.

Ondřej Bílek se šamankou a původní lebkou, která posloužila jako model.

„Použitých materiálů je velké množství. Na lebku se v podstatě namodelovala plastelínou podoba, celé se to přelilo do polyuretanů a finální verze je ze silikonů,“ vyjmenovává Bílek.

Konečná rekonstruovaná podoba.

Ve srovnání s princeznou z Býči skály se autoři podle něj snažili tentokrát o hyperrealismus. Šamanka má skleněné oči a je dobarvovaná, aby působila co nejskutečněji.

Busta šamanky z Dolních Věstonic je součástí stálé expozice brněnského pavilonu Anthropos. Další antropologická rekonstrukce by se mohla týkat pozůstatků dvou žen z moravskokrumlovského lesa.

autor: Pavlína Hornová
Spustit audio