Miroslav Trnka: Za posledních 25 let bylo pouze jednou v povodí Dyje tolik vody, že rostliny netrpěly suchem
Půda v povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody a klimatická změna problém dál prohlubuje. Vědci společně se zemědělci a vodohospodáři proto hledají řešení, jak v krajině zadržet více vláhy.
Voda podél společné hranice chybí jihomoravským i dolnorakouským zemědělcům. Na adaptačních opatřeních jsou proto ochotni se podílet také Rakušané. Na rakouské straně je totiž podle klimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe problém ještě větší.
Čtěte také
Už několik let se jako jedna z cest k zadržení více vody v povodí Dyje zvažuje možnost stavby vodního kanálu, který by spojil Dunaj s Dyjí, do níž by vtékal ve Vranovské přehradě. Lze sice udělat i mnoho dalších adaptačních opatření, jako je například hospodaření bez orby, pásové střídání plodin, organické hnojení či setí letních meziplodin, účinek by ale nebyl dostatečný.
„Problém těchto opatření je, že fungují v normálním nebo relativně vlhkém roce, protože přichází srážky a je nějaká voda. V případě sucha opatření na zlepšení na zasakování vody anebo zlepšení distribuce vody v krajině nefungují, protože nemá co zasakovat. A pro tyhle případy vážně uvažujeme o možnosti převodu vody odjinud,“ vysvětluje Miroslav Trnka důvody, proč by bylo dobré se pustit do nákladné stavby kanálu.
Co by se stalo, kdyby opatření na zachycení vody v Podyjí nebyla uskutečněna? A mohla by mít stavba kanálu spojujícího Dyji s Dunajem negativní dopad na životní prostředí v regionu? I o tom mluví klimatolog Miroslav Trnka v rozhovoru se Zuzanou Kopuletou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
