Alena Blažejovská
Připravuje magazín Zelný rynk. Je dramaturgyní pořadu Radiokniha.
Do rozhlasu nastoupila v roce 1986 během svých studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP), kde vystudovala češtinu a dějepis. Jako členka Tvůrčí skupiny Drama a literatura má v současnosti na starosti dramaturgii programové řady Radiokniha na Českém rozhlase Plus. Zabývá se také dramaturgií a autorskou tvorbou literárních a kulturních pořadů pro stanici Český rozhlas Vltava.
Od roku 1996 připravuje pro vysílání Českého rozhlasu Brno literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000. V roce 2018 převzala v souvislosti s tvorbou Zelného rynku Cenu generálního ředitele Českého rozhlasu.
Čtěte také
Ze záliby navíc natáčí rozhlasové dokumenty. Tato tvorba získala několik ocenění: v roce 2008 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Drnka a v roce 2010 2. cena v soutěži Report za rozhlasový dokument Všechno mám aneb krabice od banánů (portrét Věry Mikuláškové). V roce 2016 obdržela 3. cenu v soutěži Prix Non pereant – Média na pomoc památkám za reportáž o archeologickém výzkumu v Tasově, odvysílanou v magazínu Zelný rynk.
Čtěte také
Roku 2017 získala v této soutěži 1. cenu za dokument Ten příběh mě oslovil – Czech National Trust. Roku 2020 reprezentovala Český rozhlas na prestižním nesoutěžním festivalu rozhlasových dokumentů International Feature Conference s dokumentem Muž, který sází stromy, jehož „hrdinou“ je les, kterým provází lesník, hudebník a básník Jiří Nohel. Tento dokument získal také cenu studentské poroty na festivalu Prix Bohemia Radio v roce 2019.
V roce 2000 se po výzvě Antonína Přidala stala pedagožkou v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V roce 2008 se habilitovala v oboru Dramatická umění, tématem její habilitační práce bylo Rozhlasové literární pásmo. Roku 2019 byla jmenována profesorkou.
S Radimem Kopáčem vydala knihu rozhovorů s básníky Popiš mi tu proměnu (2010).
Narodila se v Brně, kde bydlí s výjimkou šesti let, které s rodiči prožila na Kubě. Její otec Karel Kopřiva působil jako sólový kontrabasista v Národním symfonickém orchestru v Havaně, v 70. letech vedl kontrabasovou třídu na prestižní škole Instituto Superior de Arte v Cubanacánu.
Je držitelkou Ceny města Brna v oblasti žurnalistiky a publicistiky pro rok 2017.
Všechny články
-
Nové vydání knihy Chlapci a vrazi chce přiblížit Hermanna Ungara současné generaci
Literární čajovna Hermanna Ungara vznikla v boskovické židovské čtvrti před 30 lety. Její provozovatel Václav Cikán chtěl tehdy otevřít knihkupectví, jeho žena čajovnu.
-
Vánoční pozdravení. Poslechněte si sváteční poezii Františka Kožíka!
„Pro mne jsou Vánoce příležitostí projevit lásku. Já si navíc podávám na dálku s lidmi ruce.“ Poslechněte si Kožíkovy Vánoční verše z let 1953–1997.
-
Vánoční sirota. Zdeněk Junák a Erik Pardus v grotesce, která vás přenese do dickensovského Londýna
Ve vánoční grotesce Jiřího Kratochvila odbíjí Big Ben a zní vánoční hudba, od Kensingtonu se valí mlha a dere se dovnitř klíčovou dírkou. A co se děje uvnitř?
-
Zapomenuté a mizející lokality. Silvie Šeborová zavede čtenáře ve své knize na brněnská „nemísta“
Literární festival a veletrh Knihy v Brně proběhl na konci listopadu a jeho pořadatelem byla už podruhé Masarykova univerzita a dějištěm Moravská zemská knihovna.
-
Janáčkova hospodyně Mářa vařila a vzpomínala. Poslechněte si rozhovor s manželi Zahrádkovými
Ohlédnutí za festivalem Janáček 2024 a pozvánka k poslechu Mářiných pamětí. Alena Blažejovská natočila rozhovor se Šárkou a Jiřím Zahrádkovými.
-
„Je to proces, není to stav.“ Úvahy osobností o svobodě slova na festivalu Křehká svoboda
Čtyři osobnosti uvažují o svobodě slova. V nahrávce hovoří Lída Rakušanová, Oldřich Haičman, Josef Pazderka a Petr Váša. Poslechněte si rozhovor.
-
Škola uměleckých řemesel v kontextech: Mezinárodní konference k 100 letům brněnské šuřky
V listopadu se v Brně konala dvoudenní mezinárodní konference věnovaná 100. výročí brněnské „šuřky“, dnes Střední školy umění a designu.
-
Hella. Pátrání rusistky Aleny Machoninové po skutečné ženě z gulagu i ze slavného románu
Kdo byla žena, které Jiří Weil ve svém románu Moskva-hranice říká Ri? Pátrá po ní Alena Machoninová v románu Hella. Ri byla ve skutečnosti Helena Frischerová.
-
Ten, který stál u zrodu Moravské galerie v Brně. Ohlédnutí za historikem umění Jiřím Hlušičkou
Olga Jeřábková připomíná osobnost zemřelého výtvarného teoretika Jiřího Hlušičky. Poslechněte si sestřih archivní nahrávky.
-
Židovští podnikatelé často působili v průmyslu, nejen v bankovnictví, upozorňuje publicista Kosatík
Na konci října se ve vile Löw-Beer uskutečnila beseda se spisovatelem Pavlem Kosatíkem, který zde představil svou novou knihu Podnikání pod Davidovou hvězdou.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »