Nemusím nikam jezdit, když za mnou jezdí celý svět, směje se ředitelka Letní školy slovanských studií
Hosté Apetýtu: Eva Rusínová a Silvie Podsednik
Studenti širokého věkového spektra z 38 zemí světa se letos po vynucené covidové pauze opět zapojili do tradiční Letní školy slovanských studií. Ta je určená pro cizince, kteří si touží osvojit češtinu a poznat lépe naši kulturu. Hosty Apetýtu byly Eva Rusínová a chorvatská studentka s moravskými kořeny Silvie Podsednik.
Letošního 55. ročníku se v Brně zúčastnilo 120 studentů z 38 zemí světa. Nejmladší účastník byl ročník 2004, nejstarší pak 1953. Prolínání generací je podle Evy Rusínové velice důležité a obohacující jak jazykově, tak lidsky.
„Podařilo se nám studenty vrátit do lavic – ti se nám dívají z očí do očí a my nehledáme kameru,“ říká s úsměvem Rusínová, která se v letní škole angažuje od začátku 90. let.
České kořeny v Chorvatsku
Jako studentka a letos asistentka v LŠSS působí i Sylvie Podsednik, rodačka z chorvatského Daruvaru, kde se nachází největší česká krajanská komunita a městu se dokonce přezdívá „česká metropole“.
Její rodina žije v Chorvatsku už čtvrtou generaci a Sylvie mluví naším jazykem od útlého dětství, podle ní mluvila česky dokonce dřív než chorvatsky. „Lásku k češtině mi vštípili rodiče, obzvlášť můj otec, který je novinář a hlavně velký milovník českého jazyka a kultury. Jsem vlastně takové české dítě.“ A jak dodává, ráda by našla svoje kořeny. „Jeden dědeček pocházel z Kunštátu na Moravě, o zbytku zatím mnoho nevím, ale doufám, že se mi podaří něco vypátrat.“
Jazyk, kultura i hudba
Zájem o studium češtiny a české kultury mají krajané z celého světa. „Jezdil k nám i předseda krajanského sdružení z Dallasu, pan Frank Mikula, potomek českých migrantů, který do 5 let vyrůstal v USA s babičkou, jež se nikdy nenaučila anglicky. Proto ještě ve svých 60 letech hovořil krásnou češtinou malého česko-moravského dítěte,“ vzpomíná na jednoho ze studentů Eva Rusínová. Další cizince zajímá čeština z profesních důvodů nebo třeba milují českou klasickou hudbu.
A co pro ni LŠSS vlastně znamená? „Každoroční vytržení z reality. Je to pro mě jako bych žila v úplně jiném světě. Navíc nemusím nikam jezdit, za mnou jezdí celý svět. Poznávám nové lidi a kultury,“ popisuje Rusínová.
Co cizince zaujalo na Radhošti? Proč LŠSS připomíná její ředitelce Ravelovo Bolero? A jak zní moravská lidovka v podání rodilé Chorvatky? To se dozvíte v záznamu Apetýtu s Jarkou Eliášovou!
Související
-
Na Masarykově univerzitě začala letní škola doučování. Má zmírnit rozdíly ve vzdělání
Žáci ze sociálně znevýhodněného prostřední si spolu s dobrovolníky z Pedagogické fakulty procvičí látku, která jim ve škole nešla.
-
Osm vysokých škol z České republiky je mezi tisícovkou nejlepších univerzit na světě
Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je v letošním žebříčku osm českých, o jednu více než loni. Informuje o tom ČTK.
-
V Brně na univerzitě učí cizince česky. Nepociťovala jsem žádné napětí, spíš pomoc, říká Rusínová
Kabinet češtiny pro cizince Filozofické fakulty Masarykovy univerzity provozuje jazykové kurzy pro ukrajinské uprchlíky. Kdo možnosti využívá? Odpovídá Eva Rusínová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.