Nemusím nikam jezdit, když za mnou jezdí celý svět, směje se ředitelka Letní školy slovanských studií
Studenti širokého věkového spektra z 38 zemí světa se letos po vynucené covidové pauze opět zapojili do tradiční Letní školy slovanských studií. Ta je určená pro cizince, kteří si touží osvojit češtinu a poznat lépe naši kulturu. Hosty Apetýtu byly Eva Rusínová a chorvatská studentka s moravskými kořeny Silvie Podsednik.
Letošního 55. ročníku se v Brně zúčastnilo 120 studentů z 38 zemí světa. Nejmladší účastník byl ročník 2004, nejstarší pak 1953. Prolínání generací je podle Evy Rusínové velice důležité a obohacující jak jazykově, tak lidsky.
„Podařilo se nám studenty vrátit do lavic – ti se nám dívají z očí do očí a my nehledáme kameru,“ říká s úsměvem Rusínová, která se v letní škole angažuje od začátku 90. let.
České kořeny v Chorvatsku
Jako studentka a letos asistentka v LŠSS působí i Sylvie Podsednik, rodačka z chorvatského Daruvaru, kde se nachází největší česká krajanská komunita a městu se dokonce přezdívá „česká metropole“.
Její rodina žije v Chorvatsku už čtvrtou generaci a Sylvie mluví naším jazykem od útlého dětství, podle ní mluvila česky dokonce dřív než chorvatsky. „Lásku k češtině mi vštípili rodiče, obzvlášť můj otec, který je novinář a hlavně velký milovník českého jazyka a kultury. Jsem vlastně takové české dítě.“ A jak dodává, ráda by našla svoje kořeny. „Jeden dědeček pocházel z Kunštátu na Moravě, o zbytku zatím mnoho nevím, ale doufám, že se mi podaří něco vypátrat.“
Jazyk, kultura i hudba
Zájem o studium češtiny a české kultury mají krajané z celého světa. „Jezdil k nám i předseda krajanského sdružení z Dallasu, pan Frank Mikula, potomek českých migrantů, který do 5 let vyrůstal v USA s babičkou, jež se nikdy nenaučila anglicky. Proto ještě ve svých 60 letech hovořil krásnou češtinou malého česko-moravského dítěte,“ vzpomíná na jednoho ze studentů Eva Rusínová. Další cizince zajímá čeština z profesních důvodů nebo třeba milují českou klasickou hudbu.
A co pro ni LŠSS vlastně znamená? „Každoroční vytržení z reality. Je to pro mě jako bych žila v úplně jiném světě. Navíc nemusím nikam jezdit, za mnou jezdí celý svět. Poznávám nové lidi a kultury,“ popisuje Rusínová.
Co cizince zaujalo na Radhošti? Proč LŠSS připomíná její ředitelce Ravelovo Bolero? A jak zní moravská lidovka v podání rodilé Chorvatky? To se dozvíte v záznamu Apetýtu s Jarkou Eliášovou!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.