Nejmladší stavbou v Lednicko-valtickém areálu je neogotická kaple sv. Huberta
Kaple sv. Huberta v Lednicko-valtickém areálu na jižní Moravě je nejmladší stavbou, kterou zde zanechal rod Liechtensteinů. Pochází z roku 1855, kdy ji nechal postavit kníže Alois II. Tehdy byly velmi oblíbené hony pořádané jako štvanice. Začínaly u zámečku Rendes-vous a končily na Janohradu. Kaple měla stát přibližně na půli cesty mezi nimi. Později hony začínaly právě u ní. Lovci zahajovali leče mší vždy 3. listopadu na den sv. Huberta, patrona lovců a myslivců.
Stavbě kaple předcházely dlouhé přípravy. První plány se objevily už devět let před začátkem stavby. Tu navrhoval Jiří Wingelmüller. Hotové kaple se ale nedožil, zemřel totiž upracováním. Realizaci proto převzal architekt Jan Heidrich. Sochařská výzdoba pochází od Franze Höglera.
Kaple je vystavěna v neogotickém stylu, v takzvané tudorovské gotice, je otevřená a stojí na půdorysu pravidelného trojúhelníku. Tvoří ji tři masivní pilíře spojené profilovanými lomenými oblouky. Na hlavní římse je zábradlí s atikou a v rozích jsou umístěné chrliče v podobě psů.
Aby kaple získala nádech starobylosti, vytesali stavebníci do pískovcových kvádrů i několik zednářských znaků. Ve skutečnosti jsou ale tyto artefakty pouhou smyšlenkou, středověcí kameníci se samozřejmě na stavbě nijak nepodíleli. Kapli dominuje socha sv. Huberta. Na jejím podstavci jsou erby panovníků a kříž s Ježíšem. Tedy, torzem jeho těla, protože na kapli se bohužel značně podepsali vandalové. U paty podstavce jsou pak tři andělé.
Kaple sv. Huberta se nachází přibližně uprostřed Bořího lesa a vedou k ní dvě turistické trasy. Žlutá z Břeclavi do Hlohovce a červená z Valtic do Lednice. Od lednického zámku je kaple vzdálená přibližně pět a půl kilometru. Pěšky se k ní příjemnou procházkou kolem rybníků a lesem dostanete přibližně za hodinu a půl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
