iveta|DOBRÝ VEČER. Měla jsem nějaké řízení ve městě, kde byl na vojně můj bratr. Chtěla jsem mu udělat radost, koupila jse dortíky a zastavila se v kasárnách. Na bráně mi řekli, že ho zavolají. Když se za hodnou chvíli objevil, nakoukl do vrátnice a houkl: to je ségra, ty vole. Pak se ukázalo proč. Já mkěla s sebou svou dvouletou dceru a bráchu varovali - hele bacha, hledá tě tu nějaká ženská s dítětem. PŘI ODCHODU MI VŠICHNI Z VRÁTNOCE MÁVALI S PUSOU UPATLANOU OD DORTŮ. dOBROU NOC
Jan|Dobrý večer,
zaslechl jsem Váš pořad cestou z práce (děkuji za skvělý nápad - pořad slyším poprvé)
Musím přispět svou troškou z porodnice.
Před necelými třemi lety jsme s manželkou vyrazili do chebské porodnice s tím, že kontrakce jsou po necelých 4 minutách a jelikož se jedná o druhý porod, bude to velmi rychlé.
Nemocnice zrovna procházela rekonstrukcí, rodilo se tuším ve 4. patře, navíc bylo nutné mít s sebou negativní výsledky Covid-testů a hlavně já - nastávající otec - jsem potřeboval mít tzv. "balíček k porodu", což jsem se dozvěděl na tom 4. patře s tím, že abych balíček mohl dostat, musím zpět do přízemí - na recepci, kde se toto vyřizuje. Pospíchal jsem tedy na recepci, kde seděla velmi mladá slečna, které jsem řekl, že bych prosil "balíček k porodu" a pokládám jí požadovaných 100Kč. Slečna ale měla vyplnit "velmi důležitý" papírek s mnoha zaškrtávátky a nemohla si vzpomenout, které to zaškrtávátko je správné.. trvalo to několik desítek sekund, načež jsem slečnu "povzbuzoval" s tím, že právě o 4 patra výše rodíme a papírek nebude zrovna tou nejdůležitější věcí. I jala se formulář vytisknout. Bohužel - tiskárna netiskla. Naklonil jsem se přes pultík a slečně řekl, že tyto tiskárny vyžadují papír v předním podavači, který má prázdný. Doplnila papír, formulář vytiskla a vysvětlila, že u ní žádný balíček od ní nedostanu - vydává se nahoře - na základě toho papírku se zaškrtávátky :-)
Běžel jsem tedy opět 4 patra nahoru, kde se mne sestřičky vyptávaly, kde se tak toulám, že už rodíme.
Manželka však vydržela, opravdu čekala na to, až budu přítomen a do minuty byla dcerka na světě :-)
Porod proběhl bez komplikací, manželka i dcerka byly moc šikovné a po několika minutách již manželka vezla dcerku ve vozíku na pokoj :)
Musím pochválit i personál přítomný při porodu, vše bylo skvělé.
Přejí všem hlavně pevné zdraví.
Děkuji,
Jan
Ladislav z Olomouce|Zdravím všechny posluchače NL a i když porodnice nespadá do mého menu, tak zatím postrádám nějaký příběh kdy dříve místo porodnic v krajích, kde dávaly lišky dobrou noc, existovaly porodní báby, to byl i můj případ a tak mám jeden kvalifikovaný dotaz: rodné domky slavných mají cedulky, že se tam narodil někdo významný. Teď, když většina populace se rodí v porodnicích, neměly by tam být někde na fasádě cedulky, kdo ze slavných se tam narodil, aby se objektivnosti udělalo zadost? Jaké existuje řešení resp. jaké by mělo být.
Krásné sny z porodnice či z kasáren vám přeje Ladislav z Olomouce
Eva z Prahy|Zdravím, pane Borku,
mám z porodnice zážitek - nezážitek, protože si jej nemohu pamatovat. By to zážitek mé maminky. Před téměř 69 lety ležela na pokoji v porodnici s manželkou herce pana Vosky. Když sestřičky přinesly miminka ke kojení, zaměnily mě s miminkem paní Voskové - s Markétou. Maminky si po chvíli naštěstí té záměny všimly a zjednaly nápravu. Tak celá léta doufám. že jsem "naše".
Helena|Pani, ktera se zminovala o vojenskem cviceni mi pripomnela co jsem zazila ja ohledne vojenskeho cviceni, na ktere mel muj tehdy manzel jit. Jednou jsem prisla domu z prace a v obyvaku, kdyz jsem videla ciziho chlapa, zacala jsem ho kricet "jak jste se sem dostal, okamzite vypadnete". Ten "pan" na me koukal jako ze jsem se snad zblaznila. Az teprve po dukladnejsim divani jsem zjistila, ze je to muj manzel. On mel normalne vousy a pomerne delsi huste vlasy. Ten "pan", ktery me tak vylekal byl do hladka oholeny se skoro oholenou dohola hlavou. Tak ho to zmenilo, ze jsem ho na prvni pohled vubec nepoznala. Do dneska si rikam, proc bylo nutne na to vojenske cviceni prijit s oholenou tvari a hlavou.
Vladka z Rychvaldu|Zdravím, posluchače dnešní linky. Já přidám tedy zážitek z porodnice. Byla jsem poprvé těhotná a už jsem měla hodně po termínu. Tak mne už poslali do nemocnice. Tenkrát se ještě moc nechodilo na vyšetření ultrazvukem a mne tedy vyšetřovali až v té nemocnici. A paní doktorka se u toho vyšetření netvořila moc veselé. Ale ujistila mne, že je vše v pořádku. Další den po večeři konečně pořád začal, takže večeři mi vypláchli klystýrem. Pořád postoupoval a mne nakonec položili na porodní stůl. A sestřička zavolala doktora. A do telefonu říká. Máme tu ten konec pánevní. Koukám na obě strany a nikde nikdo. Byla jsem tam sama. Došlo mi tedy, že se jedná o mně. Pan doktor přišel a jak pořád pomalu pokračoval najednou pan doktor říká: Paní máte holčičku. A dítě pořád nikde. Jak se dcera rodila tím koncem pánevním bylo místo hlavičky vidět že se jedná o holčičku. Pořád dopadl dobře a dcera letos oslaví 35 let.
Pěkný poslech.
Alena|Mému bratrovi se narodila dcera na hody. V té době se ještě neříkalo, co to bude, tak jsme čekali na telefon a dozvěděli jsme se, že je to kluk. A tak jak na hody na vesnici - slavila celá dědina. Jenže pak volali ještě jednou, že jsou tam dvě maminky stejného příjmení, tak že oprava, je to holka. Tak vzal bratr mikrofon a musel vyhlásit, že je změna. Tak to bylo ještě větší hurá. Ale musím říct, že malokteré dítě je takto dobře "zapité", protože u nás jsou hody na dědině čtyři dny, takže téměř každý rok ty narozeniny vyjdou na hody a tak se vždycky oslaví. Přeji všem dobrou noc.
Josef|Dobrý večer,
Sloužil jsem u tankového pluku, ten v létě vždy vyjížděl na měsíční cvičení. Naše rota byla v této době jako zpětný odřad a zajišťovala chod vyprázdněných kasáren. Bylo nás zhruba 20 a stále dokola jsme měli dozorčí a strážní službu. Týden před odjezdem tankistů dostal dovolenou náš spolubojovník Marián původem z Dunajské Stredy. Měl se vrátit druhý den po zahájení cvičení. Nevrátil se, s kolegou výkonným praporčíkem jsme se rozhodli, že ho budeme zatloukat. Dokázali jsme to následujících 10 dnů. Vždy jsme ho někam fiktivně poslali a žádný lampasák to neprohlédl. V pondělí Marián přijel a hned nám nabídl : Iděm do basy! . Do basy Mariane nepůjdeš, budeš až do konce cvičení pomocníkem dozorčího roty, to jsme mu řekli na přivítanou. A tak zbývajících zhruba 14 dnů sloužil nepřetržitě a měl tak čas vzpomínat na krásné chvíle, které strávil se svojí dívkou.
A paradoxně nám dalo nejvíce práce vysvětlovat poručíkům proč je Marián neustále ve službě. Marián nakonec nám byl přes velkou únavu vděčný za to, že se vyhnul base a prodloužení ZVS.
A cvičení, to přece skončilo jako vždy zaslouženým vítězstvím červených.
Martina|Zdravím všechny posluchače. Mám úžasný sportovní zážitek z porodu své prvorozené dcery. Můj muž jako sportovec porod vzal jako sportovní událost. Stál nade mnou s hodinkami v ruce a měřil intervaly mých kontrakcí. Když se mé stahy zrychlovaly, byl spokojen. Jakmile se mi začaly zpomalovat, tvářil se káravě a vyjadřoval nespokojenost s mým flákáním. Místo aby mne hladil a uklidňoval, neempativně stál s cibulemi v ruce a kontroloval čas. Když konečně dcera přišla na svět a já byla u vytržení jak nádherná holčička to je, srazil mne z euforie dotazem, proč ta holka tak divně kouká. Pravda, neměla jsem sílu po něm nic hodit a k dalšímu porodu si raději jako asistentku vzala kamarádku. Přeji všem krásný večer, mějte se a smějte se. Martina
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČÉR P.BORKU AQ POSL.N.L.NA VOJNĚ JSEM BYL V R.1961-1963 BYLJSEM UŽ ŽENATÝ,BYL JSEM V P.Š A TO U CHEMIKŮ.POTOM JSEM SE VRÁTIL DO SÁZAVY K SILNIČNÍMU VOJSKU,KDE JSEM BYL JAKO ŠTÁBNÍ PÍSAŘ.,TAK ŽE TĚCH ZÁŽITKŮ BYLO MNOHO.TAK NEVÍM KTERÝ BYCH VÁM MĚL VYPRÁVĚT.MŮŽETE SI KLIDNĚ VYBRAT.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Jana|Dobrý večer všem. Já jsem se velmi pobavila, když byla v pořadu u Krause paní doktorka se sestrou a vykládaly historku o tom, jak maminka měla jít do sprchy a tatínek jí měl zahřívat bříško, maminka vešla do sprchy a tatínek se svlékl a vlezl do sprchy za ní na porodním sále.
Maruška,sev.Čechy|Hezký večer,Vám i všem posluchačům.Pokusím se popsat,úsměvnou příhodu,spíše pro mne než pro syna,kterou zažil právě na vojně v Brně.Velitel ho poslal,vyzvednout uříznuté sklo do Sklenářství.Cestou syna přepadla"vojenská lítačka" a protože měl,polobotky a na hlavě "lodičku",odvezli ho na hlavní velitelství a musel opisovat "Vojenský řád".Asi nemusím líčit,kde byla chyba.Opisoval dlouho,než se spojili s velitelem,který ho vysvobodil a společně vše,co bylo nutné dokončili.Navíc syn odmítl, jít na Vysokou voj.školu a byl celé dva roky "vojín".Věřím,že teď už je vše jinak.Děkuji a všechny mé známé,zdravím.
Michal Sedlák z Myšlína|Dobrý večer, pane Borku. Na vojnu jsem byl odveden v roce 2004, kdy se ZVS právě rušila. Mám ale aspoň něco, co mi vojnu připomíná. Na chatě jsem po otci našel odloženou vojenskou čepici s jehličkovým vzorem používanou v ČSLA a v Lidových milicích. Nosím ji. Je praktická, popruhy se dají spustit na uši a lze ji zapnout pod bradou. Budí milou pozornost, pamětníci ji poznávají.
Markéta |Na začátku 90 let otec nemohl vidět syna mohlo se sice na návštěvy ale bez dětí. Sestřička tedy manžela pustila i s babičkou zadním vchodem pro personál. Babička ale stála tak nešikovně že viděl syna jen kousek. Do dneška když si na to vzpomene říká já viděl jen dudlík a fialovou.pusu.Nejlip spali dětí během dopoledne po koupání bohužel v tu dobu byla vizita a tak jsme nemohly spát i my maminky.Ja byla dost daleko ode dveří a tak když jsme během toho krásného odpoledního klidu usnuly a náhle se objevila vizita jsem se stačila vždy probrat.Az jednou začala vizita z druhé strany a já jsem se nebyla schopna probrat. Naštěstí paní doktorka měla pochopení řekla že dáme mamince trochu času a začala vizitu z druhé strany a já se během těch pár minut probrala.Jednou nám přinesly dítě po koupání a položili ho na přebalovací pult já ho vzala do náruče a najednou nesla sestřička další dítě a podává mi ho.Jak si jsou ty miminka podobné já myslela že to první je moje.Ta maminka toho prvniho se nejdřív zarazila ale pak pochopila že jsem se spletla a obě jsme se tě "záměně " zasmály.
Sváťa z Brna|Dobrý vcečer všem linkařům a záklaďákům zvlášť.Však někdy u piva si o vojně povídáme, ale jen v dobrém.Narukoval jsem v 1960 do Trenčína ke spojařům.Hned při prvním vstupu do kasáren jsme se já a dva další pěkně zapsali.Schválně jsme čekali až bude 2330 a pak jsme teprve zabouchali na bránu.Mazáci si nás zapamazovali a hned druhý den jsme škrabali ráno brambory.Ze střeleb další případ.Vojáku pojďte sem říká velitel.Já - to není voják ,to je strom.Tak zůstaňte na místě ostatní ku mně.Jednoho cvičení , kdy jsme zabezpečovali spojení v divizi, se jej s námi zúčastnili i záložáci.Vše šlapalo do chvíle než si nás vyhlídli paragáni a linkové spojení narušovali dost často.Záložáci se dohodli s naším velitelem a vyrazili do terénu.Za chvíli přivedli spoutaného paragána -poručíka.No to bude ostuda až se to velení dozví že jsme zajali poručíka.No nemuseli bychom to nikde hlásit , kdyby jste nám dali pokoj.A stalo se neuvěřitelné , paragáni se soustředili jinde , my nic nehlásili a měli jsme pokoj do konce cvičení.Myslím si že vojna ale ve většině případů udělala z chlapců chlapy . Váš Sváťa -Vzorný voják a specialista 1.třídy´spojaře
