Nečistoty ve vzduchu, kouření nebo mnoho kávy vedou k zahlenění. Tyhle prsní zábaly pomůžou
Hlen po ránu je u kuřáků a v pokročilém věku častá věc, ale pro okolí je nepříjemné poslouchat ranní chrchlání a jeho vykašlávání. Jak si můžeme pomoct a proč je nemístné odplivávat na ulici?
Výstelka dýchacích cest, počínaje nosní dutinou, nosohltanem, průdušnicí a průduškami, je vystlaná buňkami neboli epitelem. Mezi ním jsou žlázky, které vytváří hlen. Je to sklovitá tekutina, která tvoří na sliznici film, a výstelku tak chrání.
Příčiny zahlenění
„Příčinou nadměrné tvorby hlenu může být málo tekutin, užívání některých léků, přílišné holdování kávě nebo také prostředí, ve kterém se pohybujeme,“ říká břišní a hrudní chirurg profesor Pavel Pafko. „Dnes je ovzduší, které vdechujeme, plné škodlivin, na které naše dýchací cesty reagují zánětem a nadprodukcí hlenu, který následně vykašláváme.“
Problémy se zahleněním mohou mít hlavně po ránu dlouholetí kuřáci. „Chronicky dráždí dýchací cesty. Pokud kuřák nekašle už v noci, pak ráno to bývá pravidlem.“
„Benigní zahlenění vzniká z toho, že spíme s otevřenými ústy, nemáme zvlhčený vzduch nebo málo pijeme. Příčiny patologického zahlenění způsobují viry, bakterie nebo kvasinky, kdy dojde k infekci dýchacích cest. Příčinou může být i reflux. Hlen je buď je vazký, tedy hustý, nebo hodně vodnatý a řídký, ten většinou nutí ke kýchání. Sliznice, nejen dýchací, mohou narušit také chemoterapie nebo radioterapie,“ vyjmenovává Kateřina Cajthamlová.
Barvy hlenu
- průhledný až nažloutlý (zejména u alergií)
- bílý hlen způsobují kvasinky
- výrazně žlutý nebo dozelena a hustší hlen způsobují bakterie
- hnědý nebo s příměsí krve je potřeba urychleně řešit s lékařem na ORL nebo na plicním
Polykat, či nepolykat hleny?
„Záleží, jestli máme mandle a jakou máme produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku. To znamená, jestli jsme nalačno nebo po jídle, protože případné bakterie nám žaludeční kyselina klidně zabije. Ale pokud máme citlivé, zvětšené mandle a budeme okolo nich prohánět příliš mnoho hlenu, můžeme danou infekci naopak udržovat. Takže raději vyplivnout,“ doporučuje lékařka.
Odstraněním mandlí se snižuje odolnost sliznic a zvyšuje se citlivost například na prachové částice ve vzduchu nebo chlorovanou vodu. Dráždit ale může i strava, proto byste se měli vyvarovat mléku, masným výrobkům, cukru a bílé mouce. Upřednostněte ovoce a zeleninu.
„Pokud jdete třeba na nákup a přepadne vás potřeba si odplivnout, používejte prosím kapesník. Bezohledným odplivnutím se často rozšiřuje bakterie haemophilus, streptokok nebo adenoviry,“ varuje lékařka.
Udělejte si prsní zábal
„Pokud je hlen hustý, je potřeba se zavodnit, aby se hlen naředil. Takže dostatečně pijte. Nadměrnou tvorbu hustého hlenu upraví i vyvážená strava a vitamíny C, A, E. Z minerálů zařaďte selen a zinek,“ říká lékařka.
Pokud se hlenu tvoří málo, ale sliznice jsou podrážděné, větrejte a zvlhčujte vzduch. „Před spaním se napijte a spěte v trochu vyvýšené poloze,“ radí Kateřina Cajthamlová. Dále pomáhá:
- Inhalace salinickými minerálkami
- Výplach nosu, poradí v lékárně
- Omezit alkohol a nekouřit
- Prsní zábaly: nakrájený nahřátý zázvor dejte do igelitu a položte na hruď. Zabalte a nechte do rána. Místo zázvoru lze zkusit šalvěj, jitrocel, mateřídoušku, ale třeba i rýži, hořčici nebo nastrouhaný křen.
Naše posluchačka má kladnou zkušenost s tímto zábalem: na hrudník si dejte obal od másla nebo alobal, na který jste nastrouhali trochu muškátového oříšku. Zabalte do teplého šálu a nechte do rána.
Další posluchačce pomohlo po ránu kloktat odvar z hřebíčku. To je vhodné i pro ty, kteří už mají umělý chrup. Pomoct může i rakytníkový olej, jak poradil náš posluchač, který užíval jednu lžičku denně.
Proč bývala na úřadech plivátka? Co je mukotomie? Jak souvisí se zahleněním zlatý stafylokok nebo cystická fibróza? Poslechněte si rady Kateřiny Cajthamlové v pořadu Vesele a zdravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.