Nahlédněte do útrob slavné obřanské zahradní železnice

Maličké vláčky, které tahají vagóny naložené malými dětmi? Kdo z malých (i velkých) by odolal! V Obřanech provozuje zahradní železnici Miloš Kovář.

Nedělní vycházka do Obřan bez zastávky na vláčky? V mnohých brněnských rodinách je to naprosto nemyslitelné. A tím nejsou myšleny velké vlaky, které přes Obřany projíždí směrem na Prahu, ale ty malé, které jezdí na zahradě osmasedmdesátiletého Miloše Kováře.

Jeho zahradní železnice je už dlouhá léta pojem. Však ji také pro svého syna začal stavět už v 80. letech. Jak vtipně píše někdejší středoškolský učitel na internetových stránkách své dráhy: „Účelem byla nejen modelářská práce a únik z umývání nádobí, ale i možnost vožení dětí.“

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

A k tomu také plody jeho letité práce slouží každou neděli od jedenácti do jedné a od dvou do šesti večer. Celková délka kolejiště je 150 metrů, z toho 100 metrů tvoří okruh pro děti. Na trati je 9 výhybek a má rozchod 17 centimetrů. Součástí železnice je i šest lokomotiv o výkonu až 600 W.

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

„Hlavní součást trati je lokomotiva, které železničáři říkají brejlovec. Ta se osvědčila pro vožení dětí, protože má dostatečný výkon 600 wattů, dva motory a je schopna utáhnout 10 dětí přiměřeného věku při váze 20 až 30 kilogramů na jednoho pasažéra,“ popisuje hlavní hvězdu své zahrady Miloš Kovář.

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

Děti jezdí v odkrytých vagoncích, které jsou zajištěny tak, aby byly stabilní a nepřevracely se. „Lokomotiva je napájena ze střední kolejnice. Nebezpečné by to být nemělo, protože je tady napětí 24 voltů stejnosměrných. Když si tady na to kolejiště sedával náš vlčák, tak to napětí nikdy nepocítil, takže z toho jsem taky usoudil, že by to mělo být bezpečné,“ konstatuje modelář.

Kromě vymýšlení pohonu jednotlivých lokomotiv se musel vzhledem k pasažérům zabývat Miloš Kovář také brzdami. „Bylo nutné vymyslet nějaké brzdy, takže jsem použil elektromagnetické brzdy, které se přisávají ke kolům zboku. Celkem na soupravě je asi 10 brzd. Takže celá souprava s dětmi, která může mít půl tuny, tak je schopná zabrzdit do dvou metrů,“ tvrdí.

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

Samotná dráha je jedna věc, ale v zahradě Miloše Kováře se člověk dostane do celého zmenšeného železničního světa. Podél tratě jsou malé nádražní domky, návěstidla, několik přejezdů s funkčními závorami a blikajícím zabezpečovacím zařízením. Část tratě vede tunelem.

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

Součástí kolejiště je i zubačka, která vede podél dýňového záhonu směrem nahoru do malé staničky s nápisem Hády. Sem se ale děti nedostanou, zubačka jezdí samotná.

Vás já znám: Zahradní železnice v Brně-Obřanech Miloše Kováře

Řídící centrum zahradní železnice sídlí v prvním patře domu Kovářových. Bez podpory paní domu by tenhle koníček ale neměl šanci. „Jsem ráda, že se tím zabývá. Myslím, že v takovém věku se musí něčím zabývat, sezení u televize by se mu asi nelíbilo,“ komentuje to Zdenka Kovářová.

autoři: jel , ska
Spustit audio