Moravské vlajky připomínají svátek patronů země – Cyrila a Metoděje

5. červenec 2021

Na přibližně 1600 radnicích po celé Moravě a dokonce i za jejími hranicemi dnes vlaje moravská vlajka. Připomíná svátek patronů země, svatého Cyrila a Metoděje. Připojily se i další instituce.

Moravská vlajka. Žlutočervená bikolóra se zlato-červenou variantou zemského znaku

Některá z variant vlajky podle iniciátorů výzvy ze sdružení Moravská národní obec zavlaje ve zhruba třech čtvrtinách moravských obcí.

Výzvu uskupení zveřejnilo podvanácté, letos se nově připojila například Olomouc, která se historicky dělila s Brnem o pozici hlavního města Moravy. Některá velká města i některé kraje ale iniciativu nepodpořily.

Naopak se připojují také obce za hranicemi Moravy. Například ty, které mají partnerské vztahy s některým místem na Moravě, případně jsou těsně za historickou hranicí. A tradičně se zapojují třeba Jindřichovice pod Smrkem v Libereckém kraji.

Patroni Moravy i Evropy

Vyvěšení vlajky má připomenout svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří jsou současně patrony Moravy. A letos je to navíc přesně 40 let od chvíle, kdy je papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony Evropy.

Nejstarší doložený prapor Moravy, dodnes používaný (resp. Moderní verze historického znaku Moravy)

Vlajka se může objevit v několika verzích. Její podoba je dlouhodobě tématem odborných debat heraldiků a vexiologů, protože historický dokument o jejím udělení neexistuje.

Kromě zlatočervené vlajky, na níž je uprostřed šachovaná orlice v modrém poli, se na mnoha budovách objevuje i varianta modré vlajky s orlicí, případně jen zlatočervená vlajka. Ta se opírá o podobu, která Moravu zastupuje na vlajkách krajů.

Letos bez mikulčické pouti

Letošní připomínka věrozvěstů se musela obejít bez tradiční pouti v Mikulčicích. Ty se vzpamatovávají z ničivého tornáda, které ale tamní slovanské hradiště nepostihlo.

Kousek Moravy leží i na Slovensku

Historické území Moravy dnes tvoří součásti Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje a také Kraje Vysočina. Její území je ale také součástí Jihočeského kraje (Dačicko a Slavonicko) a Pardubického kraje (okolí Svitav, Moravské Třebové a oblast v podhůří Králického Sněžníku) a jeho historickou součástí je i osada Šance (dříve U Sabotů) na Slovensku.

autor: Miloš Šenkýř | zdroj: Český rozhlas Brno
Spustit audio

Související