Mohli bychom se pokusit Baarovou pochopit, říká Stanislav Motl
Neexistuje novinář, který by Lídu Baarovou poznal lépe. Stanislav Motl zná řadu tajemství kontroverzní hvězdy, za které by mnozí jiní prodali duši.
Vzdělanost, schopnost analýzy a empatie. Takto držitel řady novinářských cen Stanislav Motl vidí hlavní zásady, kterými se při práci řídí.
„Směju se, když nějaký badatel prohlásí veřejně, že Lída Baarová neuměla hrát,“ vyprávěl novinář a spisovatel v pondělním Apetýtu. „Četl jsem kritiky renomovaných evropských autorů, kteří chválili například jejich divadelní výkony v 50. a 60. letech,“ vysvětlil.
On sám by nikdy neposuzoval charakter nebo schopnosti člověka bez důkladných podkladů. A možná ani tehdy ne. „Ctím jedno moudro z Talmudu: Nikdy nesuď člověka za jeho činy, pokud jsi nebyl na jeho místě.“
Se slavnou herečkou, jejíž osudy v posledním měsíci v kinech přibližuje dokument Heleny Třeštíkové i hraný film Filipa Renče, se stýkal v devadesátých letech, tedy v poslední dekádě jejího života. Důvěřovala mu natolik, že mu umožnila přístup k materiálům o svém životě, které jsou uložené v zahraničních archivech.
„Našel jsem tam například přepisy odposlechů, které na Goebbelse mělo gestapo. Oslovoval ji Lidušenko a v jednom rozhovoru jí říká, že našel tichomořský ostrov a že tam budou žít jako Adam a Eva,“ přiblížil třiašedesátiletý spisovatel.
Ačkoliv sám říká, že by mohl dlouho mluvit o špatných vlastnostech kdysi velmi ambiciózní hvězdy, zároveň zdůrazněna, že byla očištěna od obvinění z kolaborantství. „Ona nepotřebuje naše odpuštění. Ale mohli bychom se pokusit ji pochopit,“ poznamenal Stanislav Motl.
Zajímá vás, jak probíhalo jeho první i poslední setkání s Baarovou? A jak s ním o této osudové ženě hovořili její někdejší herečtí partneři? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
