Místo pátrání v archivech navštivte rodinu a ptejte se, co si všechno pamatují, radí genealog
Při příležitosti Dne archivů přivítala moderátorka Lucie Hostačná v dopoledním Apetýtu genealoga Ivo Speráta.
Sestavování rodokmenů zažívá v poslední době společenský boom. Jaká je motivace odhalit tajemství svého rodu?
Jedním z důvodů, proč si lidé chtějí nechat sestavit rodokmen, je ten, že pochází z nějaké obce, kde dlouho žijí a chtějí najít své kořeny. Druhou skupinou jsou filantropové, kterým nejde pouze o sestavení rodokmenu, ale zajímají je i věci okolo – obec a její dějiny. Další skupinou jsou lidé, kteří mají neobvyklá příjmení, což je motivuje k tomu, aby zjistili, odkud pocházejí.
Z jakých zdrojů čerpat potřebné informace při sestavování rodokmenu? Je potřeba zamířit hned do archivu?
Určitě ne, a ani bych to nedoporučoval. Raději si v klidu sednout, uvařit si kávu a začít si na papír malovat vazby nejužší rodiny. V druhé fázi navštívit rodinu a zjistit od rodičů a prarodičů, co si všechno pamatují.
Na Moravě se často mluví o potomcích francouzských vojáků, kteří za dob Napoleona na území válčili a zanechali tady třeba i své potomky. Potvrdilo se to?
To je takový evergreen. Tím se zabýval před pár desítkami let pán z Pozořicka, který vypátral, že po těch napoleonských vojácích tady de facto nikdo nezůstal. Bylo to pouze pár jedinců, kteří utekli na Drahanskou vrchovinu jako dezertéři. A je to logické. Francouzské vojsko přišlo den před bitvou u Slavkova, další den byla bitva a den na to odcházeli a všechny vojáky – i ty zraněné – si brali s sebou.
Paradoxně na jižní Moravě je veliké procento obyvatel, kteří jsou potomky Francouzů, a je to úplně z jiného důvodu.
Co může genealoga zastavit v jeho pátrání? A co zjistil Ivo Sperát o svém vlastním příjmení? Poslechněte se v poradně Apetýtu.
Související
-
Toužíme mít v rodokmenu šlechtické předky, ale většinou je...
V posledních letech přibývá rodin, které mají zpracovaný rodokmen. Je to tím, že už nemusíme sami umět své příbuzné ve starých matrikách najít, můžeme si zpracování...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.