Místo pátrání v archivech navštivte rodinu a ptejte se, co si všechno pamatují, radí genealog

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Křestní list s lupou

Při příležitosti Dne archivů přivítala moderátorka Lucie Hostačná v dopoledním Apetýtu genealoga Ivo Speráta.

Sestavování rodokmenů zažívá v poslední době společenský boom. Jaká je motivace odhalit tajemství svého rodu?

Jedním z důvodů, proč si lidé chtějí nechat sestavit rodokmen, je ten, že pochází z nějaké obce, kde dlouho žijí a chtějí najít své kořeny. Druhou skupinou jsou filantropové, kterým nejde pouze o sestavení rodokmenu, ale zajímají je i věci okolo – obec a její dějiny. Další skupinou jsou lidé, kteří mají neobvyklá příjmení, což je motivuje k tomu, aby zjistili, odkud pocházejí.

Z jakých zdrojů čerpat potřebné informace při sestavování rodokmenu? Je potřeba zamířit hned do archivu?

Určitě ne, a ani bych to nedoporučoval. Raději si v klidu sednout, uvařit si kávu a začít si na papír malovat vazby nejužší rodiny. V druhé fázi navštívit rodinu a zjistit od rodičů a prarodičů, co si všechno pamatují.

Na Moravě se často mluví o potomcích francouzských vojáků, kteří za dob Napoleona na území válčili a zanechali tady třeba i své potomky. Potvrdilo se to?

To je takový evergreen. Tím se zabýval před pár desítkami let pán z Pozořicka, který vypátral, že po těch napoleonských vojácích tady de facto nikdo nezůstal. Bylo to pouze pár jedinců, kteří utekli na Drahanskou vrchovinu jako dezertéři. A je to logické. Francouzské vojsko přišlo den před bitvou u Slavkova, další den byla bitva a den na to odcházeli a všechny vojáky – i ty zraněné – si brali s sebou.

Paradoxně na jižní Moravě je veliké procento obyvatel, kteří jsou potomky Francouzů, a je to úplně z jiného důvodu.

Co může genealoga zastavit v jeho pátrání? A co zjistil Ivo Sperát o svém vlastním příjmení? Poslechněte se v poradně Apetýtu.

Spustit audio
autoři: Lucie Hostačná , lop | zdroj: Český rozhlas

Související