Místo antibiotik nanočástice. Brněnští vědci testují nové možnosti výživy dobytka

„Tady mám akorát připravenou novou dávku krmiva – jsou to typické granule, které jsou přesně dělány strukturou pro odstavená selata. Na první pohled nepoznáte rozdíl od té standardní krmné dávky,“ říká výzkumník Pavel Horký. Kontroluje jednu ze směsí, kterou spolu s kolegy připravili v laboratoři na Agronomické fakultě.

Stresové situace

Granule ve skleněné nádobce obsahují několik druhů obilovin, šrot a minerální látky. Oproti běžnému krmivu se v nich ale navíc ukrývají také neviditelné nanočástice zinku. Ty by mohly nahradit antibiotika při léčbě některých infekcí – například těch, které vznikají při stresových situacích.

„Typickým stresovým případem je odstav. Pokud zvíře prožívá stres, tak se to projeví tím, že nežere. Ono se následně přežere velkou mírou krmiva a všechny ty živiny není schopné natrávit. To znamená, že se tam pomnoží patogenní mikroorganismy, je to potom otázka těžších průjmů, a tohle působí farmářům velké ztráty.“

Přírodní antibiotika

Kromě zinku zkoušejí vědci do speciálních nanokapslí uzavřít také některé další látky, které by mohly působit jako přírodní antibiotikum. Sylvie Skaličková například testuje éterické oleje. „Proces přípravy tady těch nano kapslí musí být jednoduchý. Jdeme cestou zamíchat a usušit. Pomáháme si obyčejným laboratorním mixérem. Takhle to vezmeme a celý ten obsah kádinky se promíchá. Éterických olejů je celá řada, které mají antibakteriální účinky. Je to například rozmarýn, tymián, česnek.“

Hygiena na prvním místě

Přírodní látky ve formě nanočástic by chovatelé mohli do krmiva přidávat preventivně. Na rozdíl od antibiotik, která mají od roku 2006 k dispozici pouze na předpis. Jak ale přiznává Horký, ani sebelepší výživové doplňky nemohou problémy v chovech zcela vyřešit. Důležitá je podle něj především hygiena.

„Mám na mysli dezinfekci, ošetřování zvířat, přístup k těm zvířatům, to je taky kapitola sama o sobě. Pokud tohle všechno do sebe dobře zapadne, tak opravdu můžeme ne úplně eliminovat, ale radikálně snížit výskyt průjmových onemocnění u odstavených zvířat. A to je vlastně náš cíl. Pokud tomu pomohou naše preparáty, které tady vyvíjíme, tak budeme jedině rádi.“

Vědce teď čeká několik dalších testování. Pokud se nanočástice osvědčí, první chovatelé by je v krmivech mohli začít používat zhruba za rok.