Mečíky prozáří zahradu a vydrží i ve váze. Ale pozor na třásněnku
Mečíky neboli gladioly nejsou k vidění na českých zahradách úplně běžně. Možná proto, že se hlízy musí každým rokem na jaře sázet a na podzim zase vyndávat, podobně jako jiřiny.
Ale péče o ně se vyplatí. Mečíky jsou vděčné květiny, které zpestří záhon a navíc se hodí do vázy, kde vydrží krásné i týden. A mají tradici. První mečík byl vyšlechtěn v roce 1841. O nové odrůdy se zasloužili hlavně američtí šlechtitelé v první polovině 20. století.
Hlízy se před sadbou musí oloupat
Speciálně u gladiolů je potřeba hlízy oloupat. Pro mečíky je totiž typický škůdce třásněnka mečíková, která způsobuje bílé skvrny na listech a květech. Jde o savého škůdce, který listy doslova vysává. Třásněnka zimuje ve slupkách, proto je třeba je oloupat.
Gladioly milují slunce a kvalitní půdu
Hlízy sázíme na jaře, kdy už je země prohřátá. Sázíme je deset až patnáct centimetrů hluboko, podle velikosti hlízy. Vzdálenost mezi jednotlivými hlízami by měla být kolem pěti centimetrů. Jednotlivé řady by pak měly být od sebe alespoň třicet centimetrů.
Po výsadbě je dobré mečíky vydatně zavlažit. Rostliny začnou rašit zhruba deset až čtrnáct dnů po výsadbě. Gladioly se dají sázet i na etapy, pokud chcete, aby vám kvetly postupně a dlouho. První hlízy můžete zasadit na začátku dubna a poslední na začátku června.
Jak vznikl název mečík
Jedna z legend říká, že jeden římský vojevůdce poručil, aby spolu bojovali dva zajatí thráčtí bojovníci. Oni však své meče zarazili do půdy a pustili se do boje holýma rukama. Meče pak zapustily kořeny a rozkvetly velikými květy. Ty se staly symboly přátelství, milosrdenství a věrnosti.
A tady je logické vysvětlení názvu: Meč se řekne latinsky gladius. Mečík připomíná meč, proto má rostlina své vědecké označení Gladiolus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.