Lžička medu je celoživotním produktem dvou včel, vypočítává včelař

Otevřená zahrada v Brně, kterou provozuje Nadace Partnerství|foto:Ludmila Opltová,Český rozhlas

Dodnes není úplně vysvětleno, podle čeho se včely rozhodnou, že z jedné z nich bude matka a druhá dělnice. Dělnice umírá upracováním po 40 dnech života, matka se dožívá i 5 let. A zatímco matka je v úlu jen jedna, dělnic je až 80 000. Dělnice za celý svůj (zhruba měsíc a půl trvající) život nasbírá půl lžičky medu.

Host pondělního Apetýtu včelař Jan Klepárník mluvil o praktických radách pro konzumenty medu i včelích zajímavostech. „Ve městech jsou bohatší snůšky, jsou tu různorodé stromy, město kvete od jara do podzimu,“ popisuje Klepárník, jaké to je, starat se o včely ve městě.

„Pastovaný med je skvělá věc, jak udržet med v konzistenci, aby se dal ráno namazat na chleba. Pokud bychom med neošetřili pastováním, tak zkrystalizuje. Lidově se tomu říká, že zcukernatí. Ztuhne a pak se musí lžičkou dolovat ze sklenice.“

Každý správný med má časem zkrystalizovat a není to doklad jeho nekvality, je to přesně naopak. Tím, že se med „vyšlehá“, neztrácí na kvalitě a pro řadu lidí může být výrazně praktičtější, protože v kuchyni nenadělá takový nepořádek.

Včelařů je dost, některá místa jsou dokonce „převčelená“

Po roce 1989 u nás včelařů ubývalo. Lidé podle Jana Klepárníka objevili jiné zájmy, začali více cestovat, ale to se změnilo. Po výrazné propagaci včelařství u nás včelstev a lidí, kteří je obhospodařují, výrazně přibylo. Dokonce jsou místa, kde se objevil nový problém, takzvané převčelení. Jan Klepárník to přirovnává k aktuální koronavirové situaci. Když je někde větší koncentrace živočichů, tak se snadněji přenášejí choroby – v případě včel varoáza. Nicméně lepší je mít v přírodě více včel než vůbec žádné. Kdyby nebyly včely, tak by některé stromy rodily polovinu, a některé dokonce jen čtvrtinu ovocných plodů.