Loni ji odmítli, teď ji zase chtějí. Brno má v plánu rozšířit městskou spalovnu odpadu

Loni se politici dohodli, že nechají zpracovat další analýzy, které posoudí, jestli je vhodné stavět třetí kotel spalovny za víc než 4,5 miliardy korun. Na stavbu už přitom byla vybraná firma, měla vyřízená všechna povolení i evropskou dotaci, která by pokryla víc než půlku nákladů. Politici ale tehdy zakázku zrušili. Teď mají v rukou nové analýzy, které na stovkách stran ještě detailněji rozebraly celý projekt a potvrdily jeho prospěšnost. A proto vládnoucí koalice souhlasila, že kotel postaví.

Dvě varianty? Ztráta času

Jedna varianta je stavět původně plánovaný kotel, jenom mírně upravený, s menším důrazem třeba na architektonické kvality. Druhá varianta je postavit menší, řekněme záložní kotel, který by sice mohl být levnější, zato na něj ale Brno nemá šanci získat dotaci. Firmy teď budou nabízet, za kolik peněz postaví jeden i druhý kotel a městská odpadová firma si pak jeden vybere. Což je podle opoziční zastupitelky Jany Drápalové ze Zelených zbytečná komplikace.

Čtěte také

Kraje proti Brnu: když nerozšíříte spalovnu, nemáme kam vozit odpad

„Myslím si, že ta druhá varianta je do výběrového řízení přidána jenom proto, aby to ukázalo, že se nesoutěží to stejné co minule,“ říká. Podle Drápalové bude těžké vyhodnotit nabídky a rozhodnout o vhodnější variantě. Myslí si to i zastupitel a ministr životního prostředí Petr Hladík z koaličních lidovců, podle kterého je jediné správné řešení stavět původně plánovaný kotel. Nové analýzy podle Hladíka i Drápalové potvrdily jen to, co už bylo známé loni. Zastupitelka ze Zelených dodala, že tím jenom město ztratilo měsíce času.

Jak reaguje vládnoucí ODS?

Náměstek primátorky Robert Kerndl si na rozdíl od opozice i koaličních lidovců myslí, že nově nastavené podmínky výběrového řízení povedou k tomu, že se do soutěže přihlásí víc firem – a město teoreticky ušetří. O minulou zakázku se nakonec ucházela jedna firma, nabídla dvojnásobek odhadované ceny, což ODS považovala za příliš drahé. Kerndl tehdy taky tvrdil, že spalovna bude mít negativní dopad na zdraví Brňanů. To námi oslovení vědci z Akademie věd nepotvrdili. Kerndl taky rozporoval, jestli se má do Brna vozit odpad mimo Jihomoravský kraj a vzkázal ostatním regionům, ať si připraví vlastní spalovny, přestože samosprávy roky počítaly s tím, že budou moct používat tu brněnskou. A stále trvá na tom, že i rozšířená spalovna má pojmout hlavně odpad z Brna a jižní Moravy.

Stejně těch 80 tisíc tun odpadu rozdíl nepokryje to, co potřebují ostatní kraje, takže my jako zastupitelé města jsme skládali slib Brňanům – musíme dělat to nejlepší pro Brňany. Stejně by měli postupovat krajští zastupitelé a musí hledat vhodné cesty,“ říká Kerndl.

Pro obce to tak může být problematické ve chvíli, kdy v roce 2030 začne platit zákaz skládkování, a ony nebudou mít se jak odpadu zbavit. Města, odkud se už smetí do Brna vozí, třeba z Velkého Meziříčí, budou mít dál šanci odpad v Brně spalovat.