Lidská a pokroková Ruth Maierová. Osud židovské dívky s moravskými kořeny přibližuje putovní výstava
Ruth Maierová – věčná židovka, věčná uprchlice, intelektuálka, umělecká duše, silná a bez domova, naše bližní. Tato slova napsal do předmluvy knihy Deník Ruth Maierové Jan Erik Vold, norský básník a vypravěč jejího příběhu.
Ruth se narodila ve Vídni roku 1927. O sedm let později její rodiče Ludvík a Irma Maierovi vystupují z židovské náboženské obce, o dalších šest let později umírá Ludvík Maier na kožní onemocnění. V roce 1938 proběhne Křišťálová noc a Ruth je nucena emigrovat do Norska. O čtyři roky později, v roce 1942, je Ruth zatčena a odvlečena do Osvětimi, kde její příběh končí.
Během tohoto děsivého odpočtu Ruth stihla zažít několik prázdnin u babičky v Žarošicích, složit norskou maturitu a zapsat si nespočet myšlenek do svých deníků. Na základě jejích zápisků vznikla nejen kniha Deník Ruth Maierové, ale i norská výstava Přetnuté osudy, na kterou navazuje česká panelová výstava Archy rodiny Maierovy. Obě jsou k vidění v brněnské vile Löw-Beer.
O výstavách a životě Ruth mluvila Anna Mrázková s Táňou Klementovou z Židovského muzea v Praze, které se podílela na českém vydání Deníku Ruth Maierové a také na uskutečnění obou výstav. Co ji na příběhu Ruth Maierové nejvíce zaujalo? Byla od začátku přesvědčená, že chce příběh šířit dále?
„Přišlo mi, že to stojí za to. Vlastně jsem nad tím ani neváhala. Je to takový příběh, na kterém se dá pochopit tragédie šoa, aniž bychom se o šoa bavili, naladíte se na osobní nitro nějakého člověka. Když čtete ty deníky, tak s ním prožijete těch zhruba devět let. Nepotřebujeme mluvit o tom, co to je Osvětim, jaké to bylo místo, co se tam odehrávalo. Mně stačí vědět, že byla někde zatčena a za pět dní na to byla zavražděna. Ale nechci, aby to vyznělo tak, že ta násilná smrt je klíčem k příběhu nebo to nejnosnější. To vůbec ne. Bez ohledu na to, co se stalo, by bývala byla zajímavým člověkem. Věřím, že by ty své plány na uměleckou kariéru nakonec dotáhla do vítězného finále,“ vysvětluje Klementová, která se coby historička a lektorka snaží předat tuhle dějinnou etapu studentům.
Výstava v Brně 6. září sice končí, poté ale poputuje do Žarošic u Kyjova, odkud rodina Ruth Maierové pocházela.
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
Související
-
19. září vyjde kniha zápisků polské dívky Renii Spiegel, její osud připomíná Annu Frankovou
Tajné zápisky polské dívky Renii Spiegel, která se v roce 1942 stala obětí nacistického režimu, vyjdou v knižní podobě. Zápisky zveřejnili dívčina dívčini příbuzní...
-
Příběh Anny Frankové dodnes děsí i inspiruje. Nahlédněte do domu, kde se skrývala před nacisty
Snila o tom, že bude novinářka a bude pomáhat druhým, ale nebylo jí přáno. Anna Franková se stala jednou z nejznámějších obětí nacistického holocaustu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka