Kyjovský básník Jiří Veselský by oslavil devadesátiny. Připomeňte si ho pásmem veršů

Osobitý básník Jiří Veselský se narodil 26. července 1933 v Kyjově. Vysokoškolská studia nedokončil, pracoval v různých městech republiky jako učitel, knihovník, archivář, dělník a redaktor. Inspirativní se pro něj stal pobyt v Kuksu, v Brně patřil mezi svérázné osobnosti místní subkultury. Zemřel v rodišti roku 2004.

Veselský debutoval patnáctiletý roku 1948 nevelkou skladbou Maria, později bibliofilsky vydal různé nerozsáhlé lyrickoepické poémy. Až po roce 1989 mu vyšel obsáhlý a šťastný soubor Dívenky jdou Brnem (obsahující básně z několika desetiletí); posléze další sbírky a výbory. Uveřejnil též několik odborných studií z raných českých dějin. Cenné svědectví o posledních letech jeho života, ale i o přístupu ke psaní, podává obsáhlá korespondence s D. Ž. Borem Držme se!

Veselského básnický vklad tkví v drobnější mélické lyrice. Svůj sklon k lehkosti a zpěvnosti čerpá zejména z Nezvalova prvorepublikového odkazu a tradice jdoucí až k poetismu. Invenční reflexivitou, užitím paradoxu a nehledanou obrazností souzní částečně s tvorbou Vladimíra Holana.

Ve své virtuózní a vzrušené komorní lyrice (především se jedná o čtyřverší a osmiverší – produktivní útvary básnictví 60. let) zachytil prchavé smyslové vjemy a také značně explicitně vyjádřil četné erotické vzněty.

V naší krátké připomínce Veselského lyrické poezie se soustředíme právě na miniatury, ve kterých kromě hudebnosti, rytmické nápaditosti a výskytu poměrně vynalézavých koncových souzvuků veršů dochází k subtilním hrám s nelehce vyčerpatelnými významy.

Dobře cítím, že je Vám těžko, jak z listu, tak z básní, ve kterých zápasíte. Je na Vás, budete-li Panny Marie, nebo jejich (jedna z nejvroucnějších nón Vaší poémy!).

Nebo takový verš:

Luna je za vlakem poslední nárazník

a několik jiných! Tam vidíte!

Z dopisu Vladimíra Holana, 1961