Královopolský tunel v Brně po dvanácti letech od otevření zřejmě získá kolaudaci. Lidé v okolí ale změnu nepocítí

S Jarmilou Párovou se díváme z balkonu jejího bytu v osmém patře ve Voroněžské ulici v Brně. Při pohledu vpravo vidíme na rampy vedoucí z Královopolského tunelu. „Zvykla si, sekačky jsou horší,“ povzdychne si. Hůř je na tom její sousedka z dvanáctého patra Dana Beránková. Výhled má přímo na vozovku. „Hlavně teda v noci je zvýšený hluk zejména ve vyšších patrech, když jezdí tiráky a motorky, které nedodržují předepsané rychlosti,“ říká.

Kvůli nadměrnému hluku tunel dodnes nemá kolaudaci. Doprava jím už dvanáct let projíždí jen díky výjimce od hygieniků. Loni se ale zmírnily hlukové limity a podle nich už tunel nepředstavuje nadměrnou hlukovou zátěž.

„Aktuálně zaslané podklady k vydání kolaudačního souhlasu se stavbou, která už v podstatě probíhá dvacet let, tak dokladují, že ta poslední měření prokázala, že hygienické limity jsou splněny,“ říká Miroslav Staněk z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje.

Souhlas od hygieniků

Souhlas od hygieniků byl posledním krokem nutným ke kolaudaci stavby. Až bude mít městská firma Brněnské komunikace oficiální stanovisko, může o ni požádat stavební úřad.

„Pořád ještě čekáme na stanovisko Krajské hygienické stanice. Nicméně bude to jeden z podkladů pro kolaudaci. Zatím je tunel v předčasném užívání,“ popisuje provozní ředitel firmy Jan Klištinec.

V minulosti se silničáři pokoušeli hluk snížit řadou opatření. Podle ředitele jihomoravského závodu Ředitelství silnic a dálnic Davida Fialy ale dosud u hygieny vždycky narazili. „Ta série opatření, která jsme historicky realizovali, ať to byly protihlukové stěny, nízkohlučné asfalty a různá další opatření, tak to je za nás asi maximum, co jsme mohli realizovat,“ doplňuje Fiala.

S hlukem z tunelu se tak obyvatelé okolních bytů budou muset smířit.