Kotlety plněné kysaným zelím. V zimním období si dopřejme vydatné jídlo a zužitkujme dary přírody
Vyzkoušejte s námi kotlety plněné kysaným zelím. To je pravděpodobně nejstarší trvanlivou potravinou. Historie jeho výroby sahá až do čtvrtého století před Kristem. A k němu kotleta, z francouzského côtelette, tedy „žebírko“. To původem z francouzského côte, resp. latinského costa, tedy „bok“ či „žebro“.
- kotlety bez kosti
- anglická slanina nakrájená na plátky
- uzená slanina
- kysané zelí
- kmín
- bobkový list
- sůl
- pepř
- cukr
- olej
O příznivých účincích kysaného zelí dobře věděly naše praprababičky, které v mládí bosky udusávaly v kádích zelí určené ke kvašení.
Námořníci jedli kysané zelí, aby se na zámořských výpravách chránili před kurdějemi. Kysané zelí totiž obsahuje řadu vitamínů a minerálů, ale hlavně velké množství vitamínu C. Proto se i dnes doporučuje zařadit ho celoročně do jídelníčku.
Zvyšuje obranyschopnost organismu, působí proti depresím, zvyšuje libido, snižuje krevní tlak, doplňuje v těle hořčík, železo, zinek, fosfor, draslík nebo vápník.
A ke kysanému zelí vepřová kotleta, tedy chuťově výborné, přitom relativně levné maso.
Postup:
Na pánvi osmahneme pokrájenou uzenou slaninu, přidáme kysané zelí, sůl, kmín a bobkový list.
Přidáme cukr, aby bylo zelí sladkokyselé. Chvíli restujeme a podlijeme trochou vody a dusíme. Hotové zelí necháme trochu vychladnout.
Kotletu bez kosti nakrojíme, ale tak, že ji nerozřízneme úplně. Maso rozevřeme, naklepeme, osolíme, opepříme, položíme plátek anglické slaniny a vychladlé zelí. Uděláme rolky a spojíme je párátkem. Zelí co zůstalo dáme na pekáč.
Připravené rolky prudce opečeme a ukládáme do pekáče na zelí, podlijeme trochou vody, přikryjeme a pečeme.
Příloha: bramborové špalíčky.
Už staří Římané věděli, že zelí je cennou zeleninou. Celé hlávky proto uchovávali nasolením a skladovali je ve velkém množství ve sklepích. V 16. století bylo zelí tak oblíbené, že si vysloužilo název „všelék“. Dnešní kysané zelí prý k Slovanům připutovalo spolu s Tatary.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
