Kolonáda Reistna na nejvyšším bodě lednicko-valtického areálu je památníkem i vyhlídkou
Rod Lichtenštejnů nechal v lednicko-valtickém areálu na jižní Moravě vybudovat řadu uměleckých staveb, které jsou dnes vítaným cílem mnoha výletníků. Některé slouží nejen jako připomínka rodu, jeho ctností a smyslu pro krásu, ale zároveň i jako vyhlídky. To je případ i kolonády Reistna, která stojí na nejvyšším bodě areálu a nabízí tak rozhled po tehdejším Markrabství moravském, Dolním Rakousku a Uhrách.
Stavba kolonády s vyhlídkou, kterou navrhl architekt Josef Hardtmuth, ale provedl jeho nástupce Josef Kornhäusel, začala v roce 1817 a trvala šest let. Nechal ji vybudovat kníže Jan I. z Lichtenštejna jako památník svého zemřelého otce Františka Josefa I. a bratrů Filipa a Aloise. Sochy všech tří mužů jsou v průčelí kolonády. Uprostřed nad vítězným obloukem je umístěn německý nápis, který v překladu znamená "Syn otci, bratr bratrům, nezapomenutelným mužům, jediný přeživší syn". Předlohou pro památník byl gloriet ve vídeňském Schönbrunnu.
Bohatě zdobenou stavbu doplňuje několik reliéfů. Ty odkazují na ctnosti rodu, jako je statečnost, filozofie, umění, hudba, spravedlnost, štěstí nebo zemědělství. Protože je ale vzpomínkou na zemřelé, je na boku vyobrazen také anděl smrti. Ze zadní strany jsou umístěny plastiky nádob, které někteří považují za vázy, jiní se přiklání k názoru, že jde o urny.
Po druhé světové válce se stala kolonáda na Reistně pro veřejnost nepřístupnou. Stavba se totiž nachází u samotných hranic s Rakouskem a památka se tak ocitla v hraniční zóně železné opony. Dodnes ji připomíná asfaltová cesta, která byla takzvanou signální cestou, vedoucí podél celé hranice. Za ní už byly nechvalně známé drátěné zátarasy. Vyhlídku až do pádu totality využívali vojáci jako hlídkové stanoviště.
Ke kolonádě se výletníci dostanou z Valtic po červené turistické trase a cyklostezce vedoucí mezi vinohrady. Prochází tudy také Vinařská naučná stezka Valtice. Přístup ke stavbě není nijak omezen, vyhlídka na střeše památníku je přístupná od dubna do září.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
