Klasické kosení bělokarpatských luk kosou je nenahraditelné, říká Petr Slinták ze spolku Pantoflíček
„Pohoří Bílých Karpat charakterizuje jako celek především úzké propojení přírody, krajiny a života lidí,“ říká o jedinečném prostředí CHKO Bílé Karpaty člen spolku Pantoflíček a rodák z Dolního Němčí Petr Slinták.
Ekologická organizace, která si půjčila název od jedné z nejbizarnějších a nejkrásnějších orchidejí u nás – Střevíčníku pantoflíček – pečuje o vybrané lokality v podhůří Bílých Karpat a východního Slovácka.
„Pořádáme poznávací vycházky, různé ekologické aktivity pro děti i dospělé, čistíme konkrétní lokality a sečeme je,“ říká o činnosti spolku Petr Slinták a dodává: „K sečení se už v dnešní době používá moderní technika, ale je fakt, že klasické kosení bělokarpatských luk kosou, ty zvuky pohybujících se kos, to je nenahraditelné!“ Podle legendy bývalo bělokarpatské seno vždycky tak kvalitní, že se vozívalo až do Vídně. A když měli koně potíže, údajně se léčili senem z Bílých Karpat.
Právě spolek Pantoflíček stojí také za vybudováním nové naučné stezky Kronika slavkovské krajiny, která spojila místní unikátní přírodní prostředí s historií. V okolí Slavkova totiž koncem druhé světové války působila v rámci protinacistického odboje významná partyzánská buňka. „Stezka je dlouhá 5 km a má celkem 10 zastavení, přičemž nabízí turistům krásné, táhlé výhledy přes několik kopců, tak typické pro zdejší kraj. Na konci se můžete posadit, vstřebávat informace anebo nepřemýšlet a jen se kochat krajinou,“ popisuje Petr Slinták.
Kdy jsou louky v Bílých Karpatech nejkrásnější? Co je pískorybka a jaké neplechy nejčastěji páchají turisté na unikátních lučních porostech? Dozvíte se v Apetýtu s Jarkou Eliášovou.
Související
-
Lukáš Jelínek: Do Bílých Karpat nejen za bohyněmi
„Nevyrazíme zase někam?“ houkl na mne kamarád, s nímž jsem v mládí „pročundroval“ skoro celou zemi.
-
Krajinou kolem Velké Javořiny
V dnešním cestovatelském dílu se vydáme na Velkou Javořinu, která leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání.
-
Plátěné kroje a brousky v kapse. Desítky dobrovolníků ručně sekali louku nad Malou Vrbkou
Desítky dobrovolníků v plátěných krojích a s brouskem v kapse od rána ručně sekali louku nad Malou Vrbkou na Hodonínsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
