Jsem odkojená operou a skončila jsem u bigbítu, říká se smíchem Hana Ulrychová

15. říjen 2025

Co má ráda a jak se má zpěvačka Hana Ulrychová? Nejen to se dozvíte přímo od ní v rozhovoru Na pohovce Jožky Kubáníka.

Hana Ulrychová vyrůstala na opeře, protože tatínek byl operní pěvec. A dodnes miluje vážnou hudbu – ráno se podle vlastních slov „nabíjí“ Mozartem. Na konzervatoř ji paradoxně nevzali pro nedostatek talentu. Nakonec tedy zakotvila u bigbítu a s bratrem Petrem založila kapelu Javory.

Tatínek zpočátku její muziku „úplně nemusel“, hrdý na ni začal být až po vydání LP desky Odyssea. Přitom jedna z písniček na tomto albu (Zachovejte klid) pak vedla k tomu, že Ulrychovi dostali od režimu „zaracha“. Hana Ulrychová k tomu dodává, že se v souvislosti s rokem 1968 a tímto obdobím nedávno velmi dojala u filmu Vlny, kde zazněla píseň „Za vodou, za horou“ z tohoto alba. Jak říká, považuje to za takovou malou satisfakci.

V rozhovoru s Jožkou Kubáníkem vzpomíná také na velkou trému před idoly jako Eva Pilarová a Waldemar Matuška. S láskou pak hovoří o přátelství se Zuzanou Navarovou, kterou obdivuje mimo jiné i pro její inteligenci a humor, a vandrech s Petrem Novákem a Evou Jakoubkovou.

A co dělá a jak se má Hana Ulrychová dnes? Stále zpívá – s Javory a Hradišťanem. Do budoucna se pak dívá s prostými sny, mezi které patří například cestování s dcerou po Česku. A fanouškům vzkazuje, že je ochotná s kýmkoliv zazpívat, pokud půjde o „něco krásného“.

Rozhovor Jožky Kubáníka s Hanou Ulrychovou vám nabízíme v záznamu.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.