Josef Veselý

Hrdinu další výpravy do českých dějin připomíná jméno ulice na pražské Malé Straně a také jeden slavný obraz Boženy Němcové. Josef Vojtěch Hellich jich však namaloval víc.

„Dvorní rakouský malíř Eislen mohl být se svou prací spokojen.“

Takřka v úplné zapomnění upadla hrdinka další výpravy do naší minulosti. 

„Přiloženě přijmi, ty pse v rakouských službách, něco na památku, bys věděl, že nás nic neodstraší. Dej si pozor, ať několik takových holomků rakouských nepadne nám...

A já vám to, přátelé, povím hned na začátku: dnes to nebude žádná legrace, lehkovážná burleska ani kratochvíle, dnes půjde o cosi vážného. 

Tok našeho vyprávění musíme nyní regulovat do dějiště a do času, v němž jsme vás minule ve vyprávění o spisovateli a novináři Jakubu Arbesovi zanechali.

Autorem této myšlenky je Jakub Arbes. Spisovatel a novinář, který byl v mnohém vepředu a jeho život může sloužit jako šablona pro umělce, jež celý život zápasili s osudem.

„Ráno 15. května 1891 se Praha probouzela plna očekávání. Za několik hodin se měly otevřít brány jubilejní zemské výstavy.“

Dubnem roku 1995 počínajíce jsme po tisíci padesáti devíti osmi schůzkách dorazili až k dnešnímu dílu. 

Tentokrát vás seznámíme s malířem, k němuž se nám jakoby sám od sebe nabízel titulek: Mistr temné palety.