Jaro v zimě. Aktuální vysoké teploty můžou negativně ovlivnit letošní úrodu

Kvetoucí sněženky, pučící květy na stromech a zpívající ptáci – takový je obraz a zvuk začátku letošního února. Pro přírodu ale předčasné oteplení není dobré. Shodují se na tom biologové i zemědělci.

V sobotu (1. února) padly teplotní rekordy na 134 ze 154 meteorologických stanic, které měří alespoň 30 let. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích na Znojemsku, kde naměřili 17,1 stupně Celsia. Zima nezima ale není jen u nás: nezvykle teplo zaznamenali letos také třeba ve Švédsku nebo ve Francii. V Brně se teploty dnes ráno pohybovaly okolo nuly, přesto je to stále teplota nadprůměrná.

Lidé na sociálních sítích sdílejí například fotografie sněženek a dalších jarních květin. Ochmýřené pupeny připravené na květ je vidět také na největším světovém nalezišti konikleců velkokvětých, které je v Brně na Kamenném vrchu.

Čápi neodletěli

Na současné vysoké teploty reagují zvířata zvýšenou aktivitou. Probouzejí se například ježci. To ale ohrožuje jejich život, protože v přírodě ještě není dostatek potravy. Na jižní Moravu se také začínají vracet tažní ptáci, kteří obvykle přilétají až v polovině března.

Čáp (ilustrační)

„Doletěli kominíčci, objevili se první konipasové, dokonce jsem viděl první dvě hejna špačků. Někteří čápi de facto ani neodletěli, vytvořili velké invazní kolonie na jižní Moravě. Potravní nabídka je dobrá, co se hrabošů týče, ale všechno mělo být jinak,“ říká Zdeněk Machař z brněnského Ptačího centra.

Ptáci, kteří zimují u nás, se připravují na hnízdění. To ale podle Zdeňka Machaře rozhodně není dobré. Pokud totiž znovu přijde ochlazení – a to pravděpodobně přijde – ptáci se v tom svém vývoji zastaví a znovu začnou tokat a hnízdit třeba až v květnu. Jenže po zkušenostech s vývojem počasí z posledních let víme, že to už bývá příliš horko a sucho a mláďata pak nemají dostatek potravy.

Vliv na úrodu

Aktuální vysoké teploty můžou podle zemědělců negativně ovlivnit letošní úrodu. Rostliny se totiž předčasně probouzejí k životu a o to víc je pak může poničit následný příchod mrazů. Dopad na zemědělskou produkci může být i dlouhodobý

„Půda si neodpočine a organismy, které v půdě jsou, pokračují ve vegetaci. Spotřebovává se humus, takže dochází ke zvýšené degradaci ornice,“ upozorňuje šéf jihomoravské Regionální agrární komory Václav Hlaváček.

Kromě toho se absence mrazivého počasí může projevit také na rozvoji chorob a škůdců, kteří pak opět negativně ovlivní úrodu.

Spustit audio
autor: gaj

Související