Jaké to je, když kněz nosí maskáče

1. prosinec 2015

Obléká si uniformu i kněžské roucho. Musí totiž dokázat spojit profesi příslušníka armády s posláním duchovního.

Jaroslav Knichal má ve svých devětatřiceti letech hodnost plukovníka, ale současně také funkci hlavního vojenského kaplana. Rovnou přiznává, že mnozí vojáci se v jeho osobě poprvé setkávají s duchovním.

A hned přidává konkrétní situaci. Když byli vojáci na jedné z misí v ohrožení, přišli ho požádat, ať se i za ně modlí. „A já se ptal, kde se to v nich bere,“ svěřil se. Odpověď našel: podle něj v sobě člověk víru má, byť ji prakticky neaplikuje.

„Člověk je tvořen třemi mohutnostmi – tělesnou, duchovní i duševní. A jsou momenty, že se to prolíná,“ připomíná. Jeho práce není prací psychologa, ale musí umět rozpoznat, co se uvnitř toho kterého člověka odehrává.

Jaroslav Knichal

V tuzemsku působí 32 vojenských kaplanů – a nejsou to jen muži, je mezi nimi i jedna žena. A Jaroslav Knichal do brněnského studia zavítal přímo z jejich několikadenního setkání.

Sám přiznává, že ho do armádní služby vlastně přivedla náhoda. „Jako studenta teologie mne nikdy nenapadlo, že bych mohl být vojenským kaplanem,“ svěřil se.

Vše změnilo, když dostal povolávací rozkaz na základní vojenskou službu – tehdy už vykročil na dráhu duchovního, a tak místo roku na vojně kývl na čtyři roky kaplanské služby. A teď už strávil v armádě dvanáct let včetně několika zahraničních misí.

Jaroslav Knichal
Spustit audio