Hudba nebo divadlo? Baví mě oboje. I to, že jsem se ještě nerozhodl, přiznává Matěj Metoděj Štrunc

20. leden 2023

„Už na konzervatoři mi říkali, že nemůžu sedět jedním zadkem na dvou židlích. Chtěli, ať se rozhodnu, jestli jsem herec, muzikant, nebo hudební skladatel. Mně ale zatím vyhovuje, že jsem se ještě nerozhodl,“ říká Matěj Metoděj Štrunc.

Dokáže zahrát takřka na jakýkoliv hudební nástroj. „Často si říkám, že jednooký mezi slepými králem. V divadelních představeních toho režiséři často využívají, ale ve chvíli, kdy bych se měl měřit s profesionálními muzikanty, tak neobstojím. Jsem nerytmický, nemám techniku, zkrátka jsem hudebně omezený tím, co dělám. Nejraději v poslední době zkouším doma hrát na piano.“

Je z hudební rodiny, jejímu vlivu se jako dítě nemohl ubránit, přesto Štrunc vystudoval herectví. „Doma se hrálo pořád, občas až moc, v útlejším dětství jsem vztah k hudbě moc neměl. Cvičit systematicky na cimbál nebo na jiný nástroj mě nebavilo. Pamatuju si, jak jsem si jen tak něco zkoušel zahrát, táta seděl vedle v obýváku, něco dělal a vždycky na mě jen tak přes rameno zavolal: ‚Tam má být cis, ne cé‘,“ vzpomíná s úsměvem.

Kromě hudby a divadla se Matěj Štrunc aktivně věnuje cestování. „Mám moc rád přírodu, uklidní mě, tam čerpám inspiraci. V létě jsem byl jako průvodce v Grónsku a nejvíc se mi líbilo, že jsme šli neznámou krajinou, kudy nevedla cesta. Nebyl tam internet ani signál a já jsem měl deset dnů čistou hlavu a řešil jen konkrétní věci, které byly na místě potřeba. Takové cestování k životu potřebuju.“

Jak vnímá moravský folklor, který jej odmalička obklopuje? Co uslyšíte na jeho novém albu Lidověk? Poslechněte si v záznamu Apetýtu.

Spustit audio

Související