Habáni žili v uzavřených komunitách. Měli pokrokové myšlenky a zbytky komunit dodnes žijí v Kanadě a USA
Habáni byli potomci německých novokřtěnců, tedy příslušníků reformačního hnutí, které vzniklo v polovině 16. století. Protože bývali mimořádně velké postavy, dodnes se slovo habán užívá ve smyslu vysoký člověk.
Usadili se v Mikulově a jeho okolí. Žili v uzavřených komunitách. Byli pracovití, ukáznění, skromní v jídle a pití. Říkali si bratře a sestro, dělili se o společný majetek, děti starší tří let dávali na vychování pověřeným členům obce.
Přijetí křtu měl být podle nich výsledek svobodného rozhodnutí v dospělosti, proto neuznávali křest u malých dětí. Vyznali se v zemědělství a ovládali spoustu řemesel. Pouze zbraně nevyráběli a také měli zapovězeno obchodovat.
Byli skvělí lékaři a lazebníci – jeden habánský lékař dokonce léčil císaře Rudolfa II. A taky vinaři a hrnčíři. Vyráběli proslulou habánskou keramiku charakteristickou rostlinnými a heraldickými motivy zobrazenými žlutou, zelenou, modrou a fialovou barvou na bílém podkladě. Kardinál František Dietrichstein si od nich nechal vyzdobit Sál předků na mikulovském zámku kachličkami s rodovým znakem.
Po bitvě na Bílé hoře se jako jinověrci museli z Moravy vystěhovat. Zbytky jejich komunit žijí dodnes v USA a v Kanadě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
