Galerie ženských osobností - Marie Wagnerová-Černá

14. květen 2007

Pokud byste nás podezřívali, že nám snad už došla inspirace a museli jsme sáhnout i po muži, pak vás rády vyvedeme z omylu. Felix Háj, známý autor ještě známějšího Káji Maříka a dalších knih zvláště pro děti z 20. a 30. let 20. století, byl totiž žena. Za tímto literárním pseudonymem se skrývá rodačka z Mníšku pod Brdy, varhanice a učitelka hudby, hospodyně na faře, ale také autorka idylických románů a románových cyklů Marie Wagnerová-Černá.

Narodila se 27. května 1887 do přísně katolické rodiny. Tatínek, Augustin Černý, byl řídícím mníšecké obecné školy a regenschori v místním kostele sv. Václava. To do značné míry předurčilo budoucí život malé Manky. Po obecné škole navštěvovala 2 roky měšťanskou školu v Dobříši, poté vystudovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a nakonec vyšší dívčí školu v Praze.

V roce 1906 se po maturitě vrátila zpět do Mníšku a vzápětí se provdala za učitele Viléma Wagnera. Manželé Wagnerovi se přestěhovali do Prahy. Tam se jim narodil syn Vilém. Když ale přišla první světová válka, manžel byl odvelen na vojnu.

Po návratu z vojny se však manželství rozpadlo. Manžel Manku opustil, a tak se vrátila se synem do Mníšku k otci a s manželem se rozvedla (r. 1920). Když se otec po odchodu do penze musel odstěhovat ze školního bytu, útulek jim poskytl na mníšecké faře páter František Raus.

Protože Manka byla po rodičích hudebně nadaná, působila jako varhanice a učitelka hudby a zároveň jako hospodyně na faře, vedla místní ženský pěvecký sbor, pořádala besídky a hudební akademie, pracovala v místním ochotnickém divadle, byla i funkcionářkou v Sokole. Od r. 1927 se stala členkou Družiny literární a umělecké. Bylo to období, kdy začala také intenzivně literárně tvořit. K tomu, aby Marie Wagnerová-Černá (někde můžeme nalézt i jméno Marie Walterová) začala používat pseudonym F. Háj, později Felix Háj, ji zřejmě inspirovala o něco starší kolegyně spisovatelka Anna Lauermanová-Mischová, která též publikovala výhradně pod mužským pseudonymem Felix Téver. Marie Wagnerová dokonce odpovídala na dopisy čtenářů jako Felix Háj.

Snad nejznámější je její cyklus Školák Kája Mařík, který vznikl v letech 1926 až 1931 a měl nejprve 7 dílů, nakonec jich bylo třináct. K těm později její syn připojil další dva (nakolik vycházel z matčiných podkladů či nakolik to bylo jeho dílo, dnes už můžeme určit jen obtížně). Ve velmi podobném duchu pokračovala i s pětidílným cyklem Řídících Márinka.

Děj zasadila do míst a prostředí, která důvěrně znala. Mníšek pod Brdy se stal literárním Lážovem, objevují se v něm i další prvky ze života autorky - škola, fara, život v městečku... Sebe samu pak zobrazila jako slečnu řídících. Přesto bychom při návštěvě Mníšku některá konkrétní místa jen obtížně hledali. Marie Wagnerová pouze použila odpozorované děje a chování lidí a podle svého je do knih přepracovala.

Školák Kája Mařík vznikal za první republiky a získal si velkou oblibu a hned několik reedicí. Protože s nástupem režimu po druhé světové válce byl zakázán a poslední souborné vydání tehdy muselo být zničeno, stal se z něj cyklus i tak trochu legendární a po listopadové revoluci netrvalo dlouho a v neuvěřitelně krátkém čase začala vycházet nová vydání Káji Maříka.

Kája Mařík byl natolik populární, že za spolupráce s mníšeckým panem řídícím Martínkem připravila Manka Wagnerová-Černá i jeho dramatizaci a vznikla hra Kája Mařík v pohádce. Hra provedená v 30. letech místními ochotníky měla velký úspěch.

Její další knihy už takový úspěch neměly, třebaže jich nebylo nijak málo. Farář Raus byl pro Mariinu rodinu velkou oporou. Pomáhal jí s vydáváním knih. Vypráví se, že Marie zpočátku psala na všechny kousky papíru, co našla, a pan farář pak po ní vše pečlivě přepisoval a odesílal do Občanské tiskárny v Brně. Vyjednával také její honoráře. Marie sama většinu svých výdělků ovšem obratem rozdala: potřebným lidem v Mníšku a na různé kulturní či dobročinné akce. Zažila si však mnoho nevraživosti a pomluv o tom, že jako rozvedená žije na faře s farářem. Když páter Raus r. 1933 zemřel, musela se Marie Wagnerová z fary odstěhovat.

V roce 1932 se ještě zúčastnila sjezdu rodáků v Mníšku, ale pro zdravotní obtíže, kvůli kterým se musela léčit na Slovensku, se pak stáhla zcela do ústraní a zemřela 25. července 1934 ve svém rodišti ve věku pouhých 47 let.

autor: jt
Spustit audio